Ministry verdikt Nejvyššího soudu vyděsil

Zděšení vyvolala situace i u nového ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a také u končícího policejního prezidenta Petra Lessyho, který chce možné dopady verdiktu NS i řešení problému projednat co nejdříve s nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem.

Přitom právě policejní hlídky, které dorazí po nahlášení nějakého zločinu jako první na místo, často slyší od poškozených či pachatelů popis události, jméno útočníka a třeba i doznání.

Jenže dle předloňského usnesení NS, ale i dalších následných rozsudků jiných soudů se to, co se dozvěděli ještě před zahájením trestního řízení či obviněním zločince, nedá poté u soudu použít.

Naopak výpověď záchranářů, kteří jsou na místě činu také mezi prvními, označil NS  za použitelnou.

A Válková i Chovanec to společnými silami chtějí změnit v rámci nového trestního řádu.

„Ten musí zahrnout jak přípravné, tak následné soudní řízení. Myslím si tedy, že se to má v rámci nového trestního procesu zohlednit, aby bylo možné k těmto věcem (svědeckým výpovědím policistů) stoprocentně přihlédnout jako k relevantním důkazům,“ řekla v neděli Právu ministryně spravedlnosti s tím, že v současné době to možné není.

V tom jí dává za pravdu i šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová. Podle ní jde o problém táhnoucí se už řadu let. Míní, že by prý bylo potřeba upravit celý soudní proces.

„Když se podíváte na včerejší (sobotní) Právo, kde nešlo de facto použít výpověď policisty v nějakém domácím konfliktu, a paradoxně šlo použít výpověď záchranáře, tak to jsou věci, které prostě ten trestní řád musí odstranit,“ uvedl k tomu v neděli v ČT ministr vnitra Chovanec.

Chce prý docílit toho, aby bylo možné výpovědím policistů věřit tak, že svědectví bude možné používat v trestním řízení. „Budu dělat všechno pro to, aby se to stalo (změna trestního řádu). Podepsal jsem dopis směrem k paní Válkové, chci vytvořit meziresortní skupinu spolu s ní, abychom ty věci začali diskutovat,“ poznamenal Chovanec.

Právo upozornilo na problém na konkrétním případu, kdy NS sice nezměnil třináctiletý trest ženě, která na Olomoucku v opilosti napadla a bodla dvakrát do hrudníku svého přítele.

Zároveň ale konstatoval, že výpověď policistů, jimž poškozený muž po příjezdu na místo řekl, kdo ho nožem napadl, není pro soud relevantní.

Jeho usnesení později aplikoval už i Vrchní soud v Olomouci v jiné kauze tak, že zrušil čtrnáctiletý trest další útočnici, která se pokusila ubodat otce. Ten po činu policistům vše popsal, ale pak v líčení proti dceři nesvědčil, a výpověď strážců pořádku soudu nestačila.

„Vnímáme to jako velkou komplikaci. Policejní prezident Petr Lessy se chce v této záležitosti v nejbližší době sejít s nejvyšším státním zástupcem (Pav­lem Zemanem) a projednat s ním možné dopady tohoto rozhodnutí na činnost policie,“ zprostředkovala v neděli Právu reakci Lessyho na danou situaci jeho mluvčí Petra Srnková.

Podle Válkové se prý stává, že výpověď není brána jako důkaz i kvůli tomu, že poškozený hovořil ve špatném stavu, takže jeho slova nešlo brát za hodnověrná.

Míní, že sice není takových případů tolik, aby to zákonodárce nutilo spěchat s nějakou novelou zákona, měl by to prý však pořádně řešit kompletní kodex, a to právě nový trestní řád.

V reakci na nedělní Chovancova slova doplnila, že společná pracovní skupina už se pomalu vytváří a kompletní by měla být do konce února.

„Určitě se k tomu sejdeme v té skupině, kde bude i doktorka Bradáčová a lidé z Nejvyššího soudu, a zvážíme, jestli je těch případů opravdu hodně. Pokud to bude v řádu desítek, tak samozřejmě zvážíme i novelu,“ podotkla ministryně.

Je ale podle ní třeba vyvážit stav tak, aby nebyla poškozena ani práva druhé strany, tedy případných pachatelů. Zmínila například nebezpečí zneužití pozice policisty, který by se úmyslně rozhodl někoho trestně „zlikvidovat“ tím, že ho označí za pachatele.

„Když tedy něco změníme, musíme si být vědomi toho, že na druhé straně oslabujeme práva někoho jiného, v tomto případě podezřelého. Jednostranně to také není dobré, protože pak může dojít k tomu, že bude stíhán či odsouzen někdo, kdo to ve skutečnosti neudělal,“ konstatovala Válková.

Chovanec věří, že během půl roku už by mohly být první výstupy zmíněné pracovní skupiny ke změně legislativy.

Její budoucí členka Bradáčová k této problematice Právu sdělila, že princip neplatných výpovědí hned po činu, a tedy ještě před zahájením stíhání, platí po celou dobu, co ona sama pracuje v justici, tedy přes deset let.

„Ten princip trestního řádu i dávným judikátem Nejvyššího soudu říká, že je nepoužitelné, co podezřelý, ale i poškozený sdělili policistům před zahájením trestního stíhání,“ nastínila.

V současné době prý nevidí příliš velký prostor, jak nějakou novelou takový postup změnit. Jiná je prý samozřejmě situace v okamžiku, kdy se policista stane přímo svědkem trestného činu, tehdy jde o normální svědectví.

„Je to tedy o jiném procesním nastavení a obstarávání důkazů v průběhu přípravného řízení a jejich následného použití před soudem. Jde o to vymezit, co lze před soudem jako důkazy použít, což je otázka změny celého soudního procesu,“ doporučuje Bradáčová.

Vzpomněla si třeba na paradoxní situaci, kdy sám pachatel zavolal na policii a oznámil svůj trestný čin. Jenže když jeho hovor nenahráli a jediný, kdo pak takové přiznání mohl potvrdit, byl policista na druhé straně telefonu, šlo o nepoužitelnou výpověď.