Článek
V druhém dokumentu zbývá vyřešit ještě poslední problém, který se týká daní. Politici a diplomaté počítají s tím, že Česko a USA by mohly během pár týdnů jednání uzavřít a hlavní dohodu i smlouvu SOFA podepsat v červnu nebo červenci.
Hlavní smlouvu o umístění radaru měla původně americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová podepsat v Praze již začátkem května, nakonec ale nepřijela. Nyní vláda předpokládá, že obě smlouvy by mohly být podepsány společně.
Poté Topolánkovu vládu čeká těžký boj v parlamentu. Ve Sněmovně, kde má jen křehkou většinu 102 hlasů, totiž zatím smlouvy s Američany nemají dostatečnou podporu. Proti jsou totiž kromě levicové opozice i někteří zelení, váhá i lidovec Ludvík Hovorka. Pokud obě komory parlamentu dohody schválí, dostane je k podpisu prezident Václav Klaus.
Přednostní ochrana ČR před raketami
Hlavní česko-americká smlouva o radaru počítá s tím, že se Češi budou moci podílet na tvorbě tzv. prováděcích plánů při případném raketovém útoku na Evropu. To znamená, že si budou moci například prosadit, aby v případě útoku několika raket na Evropu byla Česká republika chráněna přednostně.
V praxi to znamená, že když na Evropu poletí například 11 raket, ale k dispozici bude pouze 10 antiraket, budou mít Češi možnost prosadit, aby byla sestřelena právě raketa mířící na Českou republiku.
Ze smlouvy mezi ČR a USA o umístění radaru rovněž vyplývá, že Česká republika bude odpovídat za zajištění vnější bezpečnosti radarové základny, na starosti to bude mít vojenská policie české armády. Spojené státy budou odpovídat za vnitřní bezpečnost a pořádek na základně. Samotný radar budou střežit američtí vojáci.
Američané se ve smlouvě přímo zavazují chránit a bránit Česko před možným útokem balistickými raketami, což je podle české diplomacie výjimečná dvoustranná bezpečnostní záruka.