Článek
Změnu strategie ve středu oznámil na jednání sněmovního výboru pro obranu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), když hájil resortní rozpočet na příští rok.
Obrana pro rok 2021 žádá 85,4 miliardy korun, což je o 13 miliard víc než letos.
Růst vnutil státům NATO Trump
Ve svých plánech původně počítala s tím, že se budou vojenské výdaje každý rok zvyšovat tak, aby v roce 2024 měl rozpočet velikosti dvou procent HDP, což je vládní závazek vůči NATO. To by znamenalo výdaj ve výši 130 miliard korun.
Tento plán vnucený členským státům NATO prezidentem Donaldem Trumpem česká vláda stejně jako některé další země NATO kvůli pandemii v tichosti opustila a počítá s nižším tempem růstu vojenských výdajů.
Obrana chce na nákupy 25 miliard, podporu nemá
Navíc je otázkou, jak se k Trumpovým ambiciózním plánům postaví vláda nového prezidenta Joea Bidena, která bude čelit obrovským rozpočtovým deficitům kvůli nezvládnuté koronavirové pandemii.
Škrtat odmítá
Komunisté, na jejichž hlasech je menšinová vláda ANO a ČSSD závislá, podmiňují svou podporu rozpočtu škrtem 10 miliard. A chystají k tomu pozměňovací návrh.
Metnar odmítá v rozpočtu na příští rok škrtat. V pondělní MFDnes řekl, že pokud projde méně peněz na obranu, rezignuje. Na výboru zopakoval, že by desetimiliardový škrt zcela zastavil modernizační projekty.
Dodal, že počítají s útlumem ekonomiky a menšími rozpočty, proto mj. sníží rekrutaci zhruba na polovinu. V posledních letech armáda nabírala ročně okolo dvou tisíc nováčků, příští rok by tak uniformu navlékla jen tisícovka rekrutů.
Omezení náboru vyvolalo mezi poslanci kritiku. Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) vyzvala ministerstvo, aby šetřilo jinde než na lidech. Přitom se zájem mladých lidí o vstup do armády během epidemie zdvojnásobil.
Nyní má ministerstvo okolo sedmi tisíc zaměstnanců a armáda přes 22 tisíc vojáků. Další čtyři tisíce vojáků jsou u Vojenské policie, u Hradní stráže a u Vojenského zpravodajství. Celkově je v resortu obrany 26 800 vojáků z povolání.