Hlavní obsah

Ministerstvo rozhodne, zda bude InterContinental kulturní památkou

Právo, Petr Janiš

Hotel InterContinental, výjimečná brutalistická architektura od Karla Filsaka v srdci Prahy, už několik let mohl mít status nemovité kulturní památky. Může ho dostat nyní, ministerstvo kultury se totiž začne znovu zabývat podnětem pražských památkářů z roku 2015.

Foto: Stáňa Seďová, Právo

Hotel Intercontinental v Pařížské ulici v Praze

Článek

Ministerstvo původně usoudilo, že k ochraně hotelu stačí, když se nachází v Pražské památkové rezervaci. Rezervace však představuje ochranu plošnou, nikoli individuální a nebránila by investorům a střídajícím se majitelům hotelu plánovat problematické novostavby v bezprostřední blízkosti unikátního hotelu, na ploše, která vznikla spolu s ním a nyní nese jméno náměstí Miloše Formana.

Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) podle své mluvčí Andrey Holasové už před pěti lety navrhlo chránit celý soubor nemovitostí. „Návrh obsahoval i okolí budovy, tj. jižní prostranství (dnes náměstí Miloše Formana) i severní prostranství se zahradou,“ sdělila Holasová. V rezervaci jakožto stabilizovaném území by se podle NPÚ v podstatě nemělo stavět a „neměla by být narušena objemová a prostorová skladba historických objektů“.

Vědecké poznání

Na fakt, že návrh na prohlášení za kulturní památku nebyl dosud kladně vyřízen, upozornila nová monografie NPÚ věnovaná InterContinentalu. Na jejím křtu profesor Rostislav Švácha pro hotel žádal status památky.

Osud trutnovské památky nejistý, nic nepomáhá

Domácí

„Hotel InterContinental by měl rozhodně získat status kulturní památky, protože jde o nejdůležitější příklad brutalistické architektury na českém území a vůbec o velmi hodnotnou architekturu,“ uvedl.

Ministerstvo kultury sice tvrdí, že žádost NPÚ před pěti lety nestrčilo do šuplíku a zabývalo se jí. Podle Ivany Awwadové z tiskového oddělení ale začne s věcí znovu, míra poznání se prý prohloubila.

Změnit chování

„Ministerstvo kultury proto vnímá výsledky vědecké práce kolektivu autorů, které byly zhmotněny v monografii o hotelu InterContinental, jako výrazný posun ve vývoji odborného názoru na tuto stavbu a jako inspirativní zdroj nových skutečností, proto se ve velmi brzké budoucnosti bude podnětem (NPÚ) opět zabývat,“ sdělila Právu Awwadová.

V nedávné minulosti se ministerstvo kultury obracelo k brutalismu v architektuře zády. Nevyhovělo například žádostem, aby byl za kulturní památku prohlášen soubor Transgas na Vinohradské třídě, který zrovna jako InterContinental pocházel z přelomu 60. a 70. let. Soukromý investor potom rychle se svolením radnice Prahy 2 celý Transgas zbořil. Jiný příklad vzácného brutalismu v Praze – obchodní dům Kotva – musel být na kulturní památku navrhován opakovaně, než ministerstvo vyhovělo.

Švácha si myslí, že lidé z památkového odboru ministerstva s architekturou brutalistického období nesympatizují. „Myslím si tedy, že pokud chceme zachránit nejdůležitější české stavby z 60. až 80. let, ministerstvo kultury musí změnit své chování,“ sdělil Právu Švácha.

Památkáři chtějí chránit hotel Intercontinental

Domácí

Kdyby se InterContinental stal kulturní památkou, investoři by o to pečlivěji museli vážit jeho rekonstrukci a plány na výstavbu v jeho bezprostředním okolí.

„Vadilo mi, že bývalí majitelé InterContinentalu i pracovníci Institutu plánování a rozvoje mluvili o tomto prostoru jako o proluce, přestože fakticky má charakter skutečného náměstí, dostatečně vymezeného a obklopeného pěknými domy. Podle mého osobního názoru by se tu stavět nemělo. Bylo by mi líto i kvalitní úpravy tohoto náměstí ze 70. let 20. století, kterou navrhla spolupracovnice hlavního autora hotelu InterContinental Karla Filsaka Irma Steinocherová,“ dodal Švácha.

Výběr článků

Načítám