Milostivé léto skončí příliš brzy

Většina exekutorů se snaží své povinnosti plnit, někteří však podle Člověka v tísni, ale i dalších poraden na dotazy reagují se zpožděním nebo vůbec. Komplikují tak situaci lidí, kteří chtějí milostivého léta využít.

„Hlavní problém je, že jako podmínku milostivého léta musíte uhradit plnou, dosud nesplacenou jistinu plus 908 korun. A když si vyjedete výpis z centrální evidence exekucí, zjistíte, kolik je proti vám vedeno exekucí a kolik exekucí vede který exekutor,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Už se tam ale podle něj člověk nedozví, kolik v tu danou chvíli aktuálně činí nesplacená jistina, tedy základní dluh.

Obecně se proto doporučuje, aby člověk zjistil, kolik jistina činí, napsal exekutorovi a současně ho informoval, že se zapojuje do milostivého léta.

„S Exekutorskou komorou byl dohodnutý postup, kdy lidé pošlou doporučený dopis, uvedou e-mailovou adresu a exekutoři na ni pošlou vyčíslenou částku,“ dodal Hůle s tím, že ne vždy se to děje.

Člověk v tísni pak podle něj řeší řadu telefonátů, kde se pokouší lidem, kteří nedostali odpověď, poradit, jak mají postupovat. „Od začátku prosince nám volají lidé, kteří na reakci pořád čekají,“ uvedl.

Ale často se s nekomunikací některých exekutorů setkává i u lidí, kterým přímo pomáhá. Má například na dlužníky, kteří mohou umořit dluhy v rámci milostivého léta, vypsanou sbírku a může jim pomoci jistinu uhradit.

„Například paní Monika z Jihočeského kraje, která se čtyřmi dětmi bydlí v azylovém domě, má většinu dluhů zahrnutých do milostivého léta. Mohla by se jí týkat sbírka, ale nedaří se nám získat informace o dlužných jistinách,“ popisuje jeden z případů Hůle.

Do dluhů se podle něj dostala v době, kdy byly děti malé, otec dětí se od nich odstěhoval a ona nebyla schopná finančně utáhnout nájem městu. Skončila v azylovém domě.

„Kdyby se jí podařilo splatit dluh, padla by bariéra, aby mohla požádat o obecní byt a odstěhovat se z azylového domu,“ dodal Hůle z Člověka v tísni.

Mezi exekutory, se kterými vázne komunikace klientů Člověka v tísni, zmínil například plzeňskou exekutorku Jitku Wolfovou a exekutory Jaroslava Homolu z Brna, Dalimila Miku z Klatov a Daniela Vlčka z Prahy. Ti se vesměs proti tvrzení ohrazují s tím, že na žádosti reagují.

„Evidujeme jich k 7. lednu celkově 688, přičemž na tyto žádosti odpovídáme s průměrnou reakční dobou do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti,“ uvedl za Wolfovou exekutorský kandidát Otakar Koutenský s tím, že úřad reaguje i na žádosti dlužníků z exekučních řízení, na která nedopadají ustanovení tzv. milostivého léta.

„V případě milostivého léta evidujeme jednotky tisíc žádostí s tím, že průměrná reakční doba k žádostem je zhruba pět pracovních dnů. Pokud jde o možné prodlevy v reakci na žádosti, tyto mohou být způsobeny tím, že u některých žádostí jde o jiného oprávněného (věřitele – pozn. red.) anebo o oprávněného, kdy je jistina vymáhána zcela či zčásti u jiného exekutora, a proto je nezbytné prověřit u daného oprávněného výši a strukturu samotného dluhu,“ konstatoval pak za klatovský exekutorský úřad Dalimila Miky Marek Baroch.

Navíc podle něj u některých žádostí nejsou uvedeny správně kontaktní údaje. Pro úplnost soudní exekutor uvádí, že reaguje na veškeré žádosti, a to i v případech, kdy se předmětná exekuce na tzv. milostivé léto nevztahuje.

Rovněž brněnský Jaroslav Homola se proti tvrzení ohrazuje s tím, že obdržel 1586 žádostí, přičemž jich neustále přibývá, a odpověděl už na více než 50 procent:

„Pokud dochází ke zpoždění nebo nereagování z naší strany, situace může být v malém vzorku ovlivněna jednak nejasností právní normy, kterou přinesla novela milostivého léta, ale také jednáním účastníků exekučního řízení nebo dalšími faktory. Například nejasností, co lze považovat za jistinu, jak postupovat v případě hotových výdajů u rozpracovaných exekucí a podobně.“

Za exekutory se postavila i Exekutorská komora, podle níž jim vyřizování agendy milostivého léta zabírá až osmdesát procent pracovní doby.

„Zákon ani jiný právní předpis sice nestanoví soudnímu exekutorovi lhůtu k odpovědi na dotaz k vyčíslení dlužné jistiny v rámci milostivého léta, ale z našich informací od soudních exekutorů vyplývá, že dotazy povinných jsou vyřizovány velmi rychle,“ sdělil Právu prezident komory Jan Mlynarčík s tím, že standardní postup by měl být takový, že povinný sám může nahlédnout do exekučního spisu, kde si zjistí veškeré potřebné informace.

„Soudní exekutoři v rámci milostivého léta však vyšli povinným vstříc a odpovídají denně na všechny relevantní dotazy. Vzhledem k množství dotazů však nelze očekávat, že soudní exekutor, který musí vyřizovat ostatní exekuční agendu v zákonem stanovených lhůtách, odpoví ve všech případech okamžitě,“ dodal Mlynarčík.

Stížnosti podobné těm, o nichž mluví Člověk v tísni, podle něj komora nedostala. Člověk v tísni však není sám, jehož klienti se s pozdní či žádnou komunikací ze strany některých exekutorských úřadů setkali.

Podobnou zkušenost má i Poradna při finanční tísni. „Radíme potom klientům, aby vyhledali dokumentaci, kterou jim zasílal exekutor předtím. Jednou ročně by jim totiž měl posílat vyrozumění o tom, kolik se splatilo. A měli by si také najít úvodní dokumentaci, to znamená exekuční příkaz,“ uvedl její ředitel David Šmejkal.

Ve výpisu z Centrální evidence exekucí totiž podle něj může být výše jistiny uvedena, ale také tam být nemusí.

„Pokud to nemá dlužník možnost vyhledat, měl by se obrátit na původního věřitele a požádat ho o součinnost. Tam zjistí, jaká byla původní částka. Tu by měl uhradit, protože exekutor případný přeplatek vrátí,“ řekl Šmejkal. Pokud se to nepodaří zjistit ani u věřitele, je možné se obrátit i na okresní soud, kde je exekuční spis veden.

Případné prodloužení milostivého léta je složité, musela by se přijmout novela zákona.

Nejkratší termín je týden, a to jen v případě, že by s novelou okamžitě přišla vláda a Sněmovnu požádala o bleskové schválení. Navíc by to musel hned schválit i Senát.