Článek
Podle zprávy o plnění zásad odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů těchto společností, kterou tento týden měla na stole vláda, má ve státních a polostátních firmách příjem nad 1,8 milionu ročně 174 lidí v 35 společnostech zřizovaných šesti ministerstvy. Není přitom výjimkou, že manažeři ve velkých státních firmách berou dvojnásobnou i vyšší částku.
„Musí držet krok“
„Pokud chtějí být státní podniky a společnosti konkurenceschopné vůči soukromému sektoru v zaměstnávání a odměňování kvalitních manažerů, musejí být schopny držet krok s růstem mezd v soukromé sféře,“ komentovala vývoj odměn manažerů státních a polostátních firem ministryně financí Alena Schillerová.
Informace o tom, jaká je skutečná výše příjmů manažerů a členů orgánů, je veřejnosti nedostupná. Jen výjimečně se odhodlají – pod tlakem médií – sami poodhalit, kolik skutečně berou. Před deseti lety to udělali šéfové největších podniků.
Tehdejší šéf ČEZ přiznal půl milionu, Českých drah stejnou částku, ředitel České pošty zveřejnil, že jeho plat je do 250 tisíc korun a v Čepru to bylo 300 tisíc korun. Podle zprávy pro vládu patří nejvíce společností, kde manažeři berou minimálně 1,8 milionu ročně, pod ministerstvo financí.
V dokumentu se uvádí, že je to 108 pozic v devíti firmách. Z toho je polovina v energetickém gigantu ČEZ. Manažerské odměny v tomto podniku vysoce překračují všechny ostatní. Dobrat se informace, kolik zde bere vedení, není možné a ministerstvo příslušné částky odmítá zveřejnit.
Vyšší příjmy než 1,8 milionu má i 33 manažerů ve společnosti Letiště Praha. V dalších podnicích, které zřizují ministerstvo průmyslu a obchodu, dopravy, zemědělství, obrany a vnitra, je nadprůměrně placených lidí již méně.
V České poště jde o osm osob, po šesti jich je v Českých drahách, Řízení letového provozu a v Explozii. Pět pak je v ČEPS a ČEPRO, o jednu méně v pražském Kongresovém centru.
Strop se zvýší na 2,5 milionu
Resort financí přiznává, že strop 1,8 milionu, který byl dán před osmi lety, již neodpovídá současným příjmům vrcholných manažerů, a proto hodlá v nejbližší době tuto sumu navýšit na 2,5 milionu korun. V takovém případě by se zásady schválené vládou týkaly lidí, kteří mají měsíční příjem nad 200 tisíc korun hrubého.
Podle zásad má manažer zmíněných společností garantovanou jen maximálně polovinu svého ročního příjmu podle smlouvy. Druhá půlka je závislá na splnění jasně stanovených kritérií a výsledcích podniku.
„U společností a podniků v působnosti ministerstva financí došlo v několika případech k tomu, že nebyly naplněny stanovené cíle, a pohyblivá složka odměn manažerů tak zcela logicky nebyla vyplacena v plné výši,“ sdělila Schillerová.
Podle informací Práva ale právě toto pravidlo vzbudilo velký rozruch na resortech, které jsou zřizovateli společností, na které zásady dopadají. Některé se dožadují, aby poměr garantovaného příjmu byl nikoli 50:50, ale 70:20. Finance s tím nesouhlasí, protože má jít o motivaci šéfů, aby jejich podnik „šlapal“.
Odchodné nebo tzv. konkurenční doložka podle zásad nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku manažera. „V případě manažerského selhání nebo odchodu z vlastní vůle nevznikne nárok na jejich vyplacení vůbec,“ píše se v nově navrhovaných zásadách.
Naposledy vzbudila pozornost částka, na kterou měl nárok odvolaný šéf České pošty Martin Elkán. Ačkoli podnik, který řídil, byl předmětem stálé kritiky, na rozloučenou měl dostat podle informací Práva 8,5 milionu korun.
Podle Schillerové ještě stále mohou takové zlaté padáky existovat. „Patrně se jedná o situaci, kdy manažerské smlouvy byly uzavřeny před tím, než začala platit stávající podoba zásad,“ uvedla.