Článek
Začalo to idylicky, když si oba tehdy ještě kamarádi koupili ve svahu s výhledem na kopec Medvědín sousední parcely a rozhodli se je zastavět. Milionář si tam chtěl postavit jeden velký dům, developer myslel hned na domy dva.
Vzájemně si pomáhali a při stavebním řízení jeden druhému nedělal problémy. Rychlejší byl milionář a ze své vily se brzy kochal výhledem, kam oko dohlédlo. Pak ale vedle něho začal růst nový dům. Výhled doleva se podle očekávání o něco zhoršil. A přišly problémy. Zhrzený milionář se změnil v nepřítele na život a na smrt a pustil se do boje.
Na své straně měl notoricky známé poměry na místním stavebním úřadu. Strejcovská bohorovnost, jedna výjimka přes druhou, nepořádek v papírech, česky se tomu říká bordel. Nikomu to nikdy moc nevadilo, nakonec se všichni nějak domluvili, do vlastního hnízda se nekálí. To samozřejmě milionář věděl. A vsadil na to, že i v případě jeho bývalého kamaráda tam něco bude.
A bylo. Developer sice měl ze své strany papírově všechno v pořádku, stavební povolení, kolaudace bez problémů i změny v projektu, které navrhoval, byly schvalovány a zapisovány do stavebního deníku, jenže pak se úředníci, jak byli navyklí, na všechno vykašlali. Klídek, kafíčko, pohoda, a tak změny v projektu, které odsouhlasili a ve stavebním deníku podepsali, už řádně nezúřadovali.
Policie prověřuje milióny eur z ČEZ lobbistovi z Albánie. Bude vyslýchat i Schmalze
Takže když na to milionář přišel, podal na ně trestní oznámení. Následovalo policejní vyšetřování, obžaloba a soud, který dvěma stavebním funkcionářům nadělil tresty.
Fajn, ale co teď s těmi domy? „Pryč s nimi, zbourat, chci mít svůj výhled doleva zpět,“ volá od té doby milionář. „Jednal jsem v dobré víře, nemůžu za šlendrián na úřadě,“ brání se devoloper. Zamotanou kauzou si už dlouho lámou hlavu stavební úřady ve městě i v kraji. A možná bude špindlerovská bramboračka ještě výživnější.
Vila chalupáře Schmalze a bytový dům developera
Milionářova rodinná vila totiž stojí na parcele, kde územní plán povoluje stavět jen „občanské vybavení komerčního charakteru“, tedy penzion nebo turistickou ubytovnu. V žádném případě rodinnou vilu.
Nechce se věřit, že by si to milionář při stavebním řízením neošetřil, ale možná se stal obětí stejného šlendriánu jako developer. A co teď? Udělat z vily ubytovnu pro polské turisty? Nebo rovnou zbourat? Babo, raď!
A co ten redaktor a jeho majoránka? Ten se do naší bramboračky dostal jako autor orwellovského newspeaku, tedy vytváření nových slov a pojmů měnících dosavadní chápání jejich smyslu. Takže z manažera, který přišel ke svým milionům jen díky neuvěřitelně štědrému systému odměn (teď už je zrušený) v polostátní firmě, je „vlivný finančník“, z jeho čtyřpodlažní luxusní vily s jedním z nejkrásnějších výhledů do údolí „chata“, a aby ty miliony tak nedráždily čtenáře, se stal v jeho článcích, které svědomitě publikuje v každém médiu, kam ho vítr zavane, „chalupářem-aktivistou“.
Jak to s tou bramboračkou dopadne, jisté není. Co ale jisté je, že se Špindlerův Mlýn podobnými „chalupáři“, kteří chtějí mít za každou cenu hezký výhled na všechny možné strany, jen hemží. Zbořená Barborka by mohla vyprávět... No uvidíme, ke komu se náš pidiorwell přisaje příště.