Mezi děti se vracejí plané neštovice, násobně vzrostl počet virových střevních infekcí

Vyšší počty infekčních onemocnění podle molekulárního biologa Libora Grubhoffera souvisejí s návratem společnosti do „normálního“ života. S tím souhlasí i místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček.

„Za zvýšeným počtem případů může být postcovidové promořování při rozvolnění dodržování hygienických pravidel, ale také to může být zvýšenou migrací a cestováním obyvatel nejen v rámci Evropy, nebo to může být lepším a přesnějším sběrem dat,“ napsal Novinkám.

Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová upozornila, že i když počty dětských pacientů s planými neštovicemi v ordinacích pediatrů stouply proti loňsku významně, v porovnání s předchozími lety jsou čísla běžná.

„Vrací se to do normálních let, které byly před covidem. Děti se nakazí obvykle ve vlnách. Třeba u nás v ordinaci je větší počet nakažených planými neštovicemi, ale není to neobvyklé. Tak to bývávalo. Děti se nakazí v kolektivu,“ popsala Novinkám Hülleová.

Statistika Státního zdravotního ústavu ukazuje, že od ledna do března letošního roku se nákaza planými neštovicemi objevila u 12 566 pacientů. Je to téměř čtyřikrát tolik, kolik bylo případů ve stejném období loni, kdy ústav evidoval 3421 pacientů. Letošní číslo je dokonce o málo vyšší, než byl počet nákaz před pandemií. Mezi lednem a březnem 2020 se nakazilo planými neštovicemi 11 641 pacientů.

Desetinásobně vzrostl počet případů virových střevních infekcí. Od ledna do března letošního roku jich ústav eviduje 3734, loni to bylo 379 případů. Před pandemií a zavedením proticovidových opatření se od ledna do března 2020 nakazilo asi o 1500 pacientů méně.

Násobně narostl i počet případů infekční gastroenteritidy. Letos jich je 254, loni bylo případů mezi lednem a březnem pouze 16. Statistika však uklidňuje, že je číslo běžné, v roce 2020 ve stejném období bylo 244 případů, rok předtím dokonce 537.

Oproti loňsku stoupl i počet infekční mononukleózy – loni bylo v období leden až březen 127 případů, letos 238. Stále však číslo nedosahuje takové hodnoty jako těsně před pandemií v roce 2020, kdy bylo 398 případů.

Zvýšil se i výskyt svrabu. Od letošního ledna do března SZÚ eviduje 1363 případů, což je nejvíce za stejné období za posledních deset let. Loni bylo v lednu až březnu případů 756, v roce 2020 pak 858.

V souvislosti s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny se hovoří o možném riziku vyššího výskytu tuberkulózy. Grubhoffer zatím takový jev nezaznamenal, možné by však mohlo být.

„V krátkodobém horizontu to nelze úplně vyloučit ani na našem území. Hygienická a epidemiologická bdělost, pokud jde o TBC, je v naší zemi tradičně na vysoké úrovni, a tak lze doufat, že u nás nedojde k žádnému vzplanutí TBC ani na pozadí zvýšené migrace lidí v důsledku ruského barbarství na Ukrajině,“ napsal Novinkám.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zatím zveřejnil čísla nakažených tuberkulózou pouze za rok 2020. To jich bylo do registru hlášeno 368, vycházelo tak 3,4 případu na sto tisíc obyvatel. V porovnání s předchozím rokem 2019 byl počet nižší o 96 případů.

„Z dlouhodobého hlediska vykazuje počet onemocnění TBC u nás trvale klesající trend a v mezinárodním srovnání patříme k zemím s nízkým výskytem nemoci,“ uvádí ÚZIS.

Vedoucí Národní jednotky dohledu nad TBC ve Fakultní nemocnici Na Bulovce Jiří Wallenfels Novinkám prozradil, že podle předběžných dat se v loňském roce zřejmě nakazilo TBC asi 356 lidí. Číslo však ještě není oficiální, registr se uzavírá za uplynulý rok až v dubnu.

Odborníci si teď kladou otázku, zda s příchodem statisíců lidí z Ukrajiny může počet případů růst.

„Pokud by migranti byli odrazem situace na Ukrajině, pak počty vzhledem k věkové struktuře a pohlaví – protože přichází víc žen a dětí než mužů, kteří mívají častěji tuberkulózu – stouply asi o 45 případů na 100 tisíc uprchlíků. Nikdo nevíme, jak tu budou dlouho a kolik jich tu nakonec bude. Nevíme navíc, zda ti, co k nám přicházejí, jsou ti bohatší a schopnější, tedy skupina obyvatel, ve které se vyskytuje méně tuberkulózy. Nebo naopak je možné, že konflikt bude eskalovat dál a přijde i více chudších obyvatel. To zatím nevíme. Může to skončit u nárůstu o jednotky případů nebo i o několik stovek,“ řekl Novinkám.

Žádné drama se však podle Wallenfelse neodehraje, lékaři situaci zvládnou. „Náš systém toto hravě unese,“ poznamenal. „Jednání o navýšení léků a vakcín probíhají. Věnujeme se tomu, aby tu potřebné léky byly,“ dodal.

Pacienti, kteří dodržují léčbu a nemají žádné další závažné onemocnění, tak mají podle lékaře takřka jistotu, že se vyléčí. Léčba trvá zhruba půl roku. Nová situace však podle Wallenfelse rozhodně není důvodem, aby se znovu zavádělo plošné očkování proti tuberkulóze. Nákaza je velmi nepravděpodobná.

V roce 2020 bylo z celkového počtu 368 nakažených 126 lidí narozených mimo ČR, 27 jich pocházelo z Ukrajiny, 21 z Vietnamu, 17 z Indie, 10 ze Slovenska a 8 z Mongolska.

O tuberkulózou nakažených uprchlících z Ukrajiny „informuje“ jeden z řetězových e-mailů, který má zřejmě za cíl veřejnost proti Ukrajincům popudit. Údajně se mělo jednat o lidi ubytované v základní škole v Praze 9. Kromě tuberkulózy měli roznášet i žloutenku. Pravdivost tvrzení však v Radiožurnálu vyvrátil starosta Prahy 9 Tomáš Portlík z ODS. „Je to sprostá lež. Za běžných okolností, kdyby měl člověk čas, by si zasloužila trestní oznámení,“ uvedl.