Metnar pod palbou. Koupil radary třikrát dráž než NATO

„Zdá se mi to velmi předražené. Budeme to řešit na příštím výboru pro obranu. Pan ministr musí počítat s mými otázkami, protože když jsme tento nákup plánovali, tak se počítalo s částkou 600 až 800 milionů,“ řekla Právu členka výboru a exministryně obrany Karla Šlechtová.

Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) řekla Právu, že se dotazovala na ministerstvu obrany, jak rozdíl v cenách vysvětlují, a dostala odpověď, že cena je rozdílná, protože jde o jinou technologii.

„Každopádně budeme chtít rozklíčovat jednotlivé položky, aby se potvrdilo, zda jde o jiný systém, a aby se vysvětlilo takovéto navýšení ceny. Není přece běžné, aby se cena za několik let ztrojnásobila,“ dodala.

Alianční agentura NCI podepsala na konci roku 2014 s pardubickým výrobcem pasivních radarů, firmou ERA, smlouvu na dodání dvou systémů Vera NG za 434 milionů korun bez DPH. Společnost ERA vlastní zbrojařský koncern Omnipol.

Obrana minulý týden podepsala smlouvu na nákup dvou systémů Vera NG za 1,245 miliardy korun bez DPH, což je 1,5 miliardy s daní. Mluvčí obrany Jan Pejšek nákup hájí tím, že koupili odlišný systém.

„Kromě růstu cen a vývoje technologií v průběhu let je podstatný rozdíl v tom, že náš systém je bojový, plně autonomní, mobilní, s balistickou ochranou, zatímco NATO pořídilo stacionární zařízení bez balistiky. Tudíž je zásadní rozdíl nejen v technologiích, ale i v počtu teleskopických stožárů, vozidel nebo v systému spojení,“ řekl Právu.

Avšak v tiskové zprávě, kterou v roce 2014 vydalo NATO, se píše, že jde o „mobilní a chráněné“ zařízení. „Systém zahrnuje nákladní vozy, přívěsy a generátory a lze jej snadno přemístit do místa operace a poté rychle uvést do provozu,“ stojí ve zprávě.

Navíc firma ERA se zavázala, že bude NATO poskytovat v rámci ceny 10 let servis. Ministerstvo obrany servisní smlouvu bude teprve řešit a cena se tím pádem ještě zvýší.

Na ministerstvu mají ze zakázky těžkou hlavu. „Abychom měli maximální míru jistoty, vydal ministr Lubomír Metnar pokyn k důslednému prověření celé zakázky nezávislým oddělením dohledu nad veřejnými zakázkami, které není součástí sekce vyzbrojování a akvizic,“ řekl Pejšek.

Právo požádalo o vysvětlení odlišných cen i firmu ERA. „Pokud jde o dodávku systémů pro NATO a Armádu ČR, věc se má tak, že každý z těchto systémů je navržen pro jiné využití, liší se ve specifikaci,“ napsala mluvčí firmy ERA Lenka Reichová. Dodala, že v čem se systémy konkrétně liší, nemůže z obchodních důvodů sdělit.

Zakázka na radary Vera NG je podezřelá nejen kvůli tomu, že je třikrát dražší než dodávka pro Alianci, ale dvakrát dražší proti odhadům samotného ministerstva. Metnar totiž na jaře loňského roku přinesl na vládu materiál, který počítal s cenou 780 milionů korun s DPH. Jak Právo informovalo už minulý týden, ministerstvo samo přiznalo, že chybovalo, protože použilo starý posudek ceny.

„Před současným nákupem bohužel nedošlo k provedení ak­tuálního cenového průzkumu, proto je rozdíl v odhadované a skutečné ceně. Vzali jsme si z toho ponaučení do budoucna,“ řekl Právu mluvčí Pejšek.

Ministerstvo se také hájí tím, že cenu jim ověřil nezávislý znalecký ústav a podle Pejška konstatoval, že „cena je v místě a čase obvyklá a nespekulativní“.

Podle informací Práva posudek udělala firma Cetag. Tento posudek chtějí poslanci také prověřit. Např. poslanec ODS Karel Krejza bude dnes kvůli nákupu radarů interpelovat Metnara a zeptá se ho, zda má firma Cetag zkušenosti s vojenskými nákupy a zda je pravda, že firma ERA dostane v nejbližší době zálohu, i když dodávka bude až v letech 2021 a 2023.

Kromě samotných radiolokátorů by armáda měla získat pět nákladních vozidel Tatra T-815, terénní automobily, pět stanů a výpočetní techniku.

Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Firma ERA je tradičním dodavatelem pasivních radiolokátorů, v Pardubicích byly v minulosti vyrobeny světoznámé radiolokátory Věra či Tamara.