Článek
Předčasně narozená, potíže s příjmem potravy, mentální retardace, úzkostná porucha, těžká vada řeči, sociální a emoční deprivace, těžké tělesné postižení a v poslední době také záchvaty. To je výpis neduhů, kterými děvče trpí. Poslední čtyři roky se o dítě stará pěstounka, která si děvče vzala k sobě podle svých slov i proto, že o takto postižené chovance ústavů zpravidla nikdo nemá zájem.
Péči o děvče si pochvalovala i sociálka. „Pěstounka usilovala o péči zejména proto, aby pro ni mohla zajistit kvalitní způsob života. Máme za to, že v péči pěstounky bude dobře prospívat a rozvíjet svou osobnost. Vzhledem k mentální retardaci dívky budou její schopnosti vždy do jisté míry omezeny, avšak díky citlivému přístupu pěstounky může dosáhnout svého možného maxima,“ zapsala sociálka v roce 2019.
Žena utratila statisíce z invalidního důchodu nemohoucího syna. Čeká ji soud
Jenže pak se o děvče začali intenzivněji zajímat jeho biologičtí rodiče a jejich vztah s pěstounkou lze jen těžko označit za ideální. Spory vyvrcholily kvůli operaci páteře, kterou by mělo děvče podstoupit. Rodiče a pěstounka se nedokázali shodnout na tom, kde a kdy by měl zákrok proběhnout. U soudu pak přistál návrh, aby byli rodiče zbaveni svých práv k dceři, což pěstounka vysvětlila tím, že vzhledem k četným diagnózám musí podle zákona zdravotní úkony neustále konzultovat s rodiči.
Ti reagovali návrhem na zrušení pěstounství s tím, že dívku chtějí zpět do své péče.
„Je patrné, že je pro ně velmi důležité budovat vztah s dcerou. Jsou si vědomi, že v minulosti o dceru zájem projevovali málo a nebyli s ní příliš v kontaktu. Toto matka vnímá jako nedorozumění, které bylo zapříčiněno její vlastní neprůbojností a odmítavým postojem pěstounky,“ podpořila sociálka rodiče ve snaze získat širší kontakt s dítětem.
Polonahé malé děti se samy procházely po Brně
Šlo o nedorozumění?
Ono „nedorozumění“ ovšem trvalo roky. Podle zprávy kojeneckého ústavu, kam matka na začátku roku 2009 dala dítě s tím, že celodenní péče o nemocné dítě pro ni byla příliš náročná i vzhledem k tomu, že její starší syn má také zdravotní problémy, se ani zpočátku o osud dcery příliš nezajímala. Po několika kontaktech v roce 2009 se odmlčela.
„Svou dceru nenavštěvuje ani se o ni žádným jiným způsobem nezajímá. Otec svou dceru nenavštěvuje, od přijetí do našeho zařízení ji nikdy nenavštívil, neinformoval se na ni telefonicky ani písemně,“ napsal ústav do zprávy z konce roku 2010.
Děvče pak z kojeňáku zamířilo do domova pro postižené děti. „Otec se o dceru žádným způsobem nezajímá, je neznámého pobytu. Matka se o dceru zajímá pouze dotazy přes OSPOD, na návštěvy nejezdí, nepíše, netelefonuje. Příspěvek na úhradu zaopatření rodiče vzhledem k jejich sociální situaci nehradí. Jiní příbuzní se o dívenku nezajímají,“ referoval domov v polovině roku 2016 ve zprávě soudu.
Zklamaní pěstouni: neuživíme se, děti zůstanou v ústavech
Znalci stav posoudí
Svitavský okresní soud zatím rozhodl tak, že rodiče se mohou s dívenkou potkávat ve škole. „Na straně rodičů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly bránit tomu, aby se mohli s nezletilou stýkat. Je povinností pěstounky udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči a umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči,“ konstatoval soud.
Zbavit rodiče jejich práv soud odmítl. „Rodiče jsou i nadále po svěření dítěte do pěstounské péče nositeli rodičovské odpovědnosti a vykonávají povinnosti a práva, které nejsou svěřeny pěstounovi. Ze zákona je pěstounovi svěřeno zastupování dítěte v běžných záležitostech, v těch významných jednají i nadále rodiče,“ dodal soud.
Soud také pověřil znalce, aby zpracovali posudky na rodiče i pěstounku. Jednat se totiž bude ještě o možnosti svěřit děti znovu rodičům.