Hlavní obsah

Marihuana není legální, tolerance je ale stále větší

Právo, Josef Koukal

Marihuana zůstává v Česku zakázanou drogou, přesto se v poslední době pohled na jeho využívání mění a soudy i zákonodárci slevují z tvrdé restrikce. Podle Nejvyššího soudu už nelze trestat pouhé pěstování marihuany a parlament začíná v pátek projednávat novelu trestního zákona, která upravuje, kolik látky může člověk u sebe mít, aniž by se dopustil trestného činu.

Článek

Ledy tají, říkají odborníci. Ještě před deseti lety protlačila vláda do trestního zákoníku mnohokrát kritizovaný paragraf o „větším než malém“ množství omamných látek, jejichž držení – byť pro vlastní potřebu – může přivést do vězení gymnazistu pokuřujícího v parku jointa nebo důchodce, který si konopnou mastí natírá bolavé klouby.

Minimálně tomu druhému by dnes už nemělo hrozit nic. Podle Nejvyššího soudu nelze léčebné užívání marihuany kriminalizovat, ačkoli formálně jde o trestný čin.

A pokud jde o druhý příklad gymnazisty, projde-li novela trestního zákona, ani on by neměl mít vážnější problémy. Pokud nebude mít u sebe jointů dvacet, spáchá maximálně přestupek.

Nastupuje větší racionalita

„Situace se zlepšila v tom smyslu, že drogy už nejsou takové politikum a emoce kolem nich trochu opadly. Tím se otevřela cesta k racionálnějším řešením,“ říká Jiří Presl z organizace Drop in. Navrhovaný trestní zákon vítá, i když netají některé výhrady. „Zpřesnění limitů pro množství držené drogy je dobrá věc, nejasná kvantifikace vedla jenom ke zmatkům. V zákoně je také zohledněno rozdělení na méně a více rizikové drogy či, chcete-li, drogy měkké a tvrdé. Za to jsme dlouhá léta bojovali s lidmi, kteří tvrdili, že všechny drogy jsou stejně nebezpečné,“ kvituje Presl.

Nedostatek nové úpravy vidí naopak v tom, že nebere v úvahu účel držení zejména konopných rostlin. „Dnes je naprosto prokazatelné, že konopí lze využívat i pro léčebné účely, a to by mělo být nějak zohledněno,“ dodává Presl.

Ke stejnému závěru dopěl opakovaně i Nejvyšší soud ČR. Od roku 2003 vynesl už nejméně tři osvobozující rozsudky nad lidmi, kteří pěstovali konopí z léčebných důvodů a které nižší soudy posílaly do vězení. „Společné mají rozsudky to, že všechny tři potvrzují, že pěstování konopí není výrobou omamné látky. Tudíž nemůže být kvalifikováno jako trestný čin,“ vysvětluje advokát Jiří Štancl. V soudní praxi jde podle něj již o zaběhlou linii, jíž se lze řídit.

Konopí: Co je dovoleno a co je trestné?
Legální je zemědělské pěstování konopí s obsahem THC do 0,3 procenta. Je-li osetá plocha větší než 100 m2, podléhá ohlašovací povinnosti
„Netrestné“ je pěstování konopí pro vlastní potřebu, pokud je pěstitel prokazatelně používá k léčebným účelům. Podle Nejvyššího soudu se nedá samotné pěstování konopí považovat za výrobu drog a jeho léčebné užívání není společensky nebezpečné. I tak ale pěstitelům hrozí problémy s policií, případně popotahování po nižších soudech.
Přestupkem je držení jakéhokoli – i minimálního – množství konopí s vyšším obsahem THC než 0,3 procenta.
Trestným činem je držení „většího než malého“ množství konopí s vyšším obsahem THC než 0,3 procenta. Navrhovaná novela trestního zákona má tuto hranici stanovit taxativně, šlo by nejspíš o 1 gram THC nebo o tři konopné rostliny. Jeden gram THC odpovídá asi 20 marihuanovým cigaretám.

Políčka se musí hlásit

Také průmyslové pěstování konopí je v Česku možné, ale za přísných podmínek, které upravuje zákon 167 o návykových látkách z roku 1998. Pěstované rostliny nesmějí obsahovat víc než 0,3 procenta THC, tedy účinné látky, která z konopí dělá psychotropní drogu. „Tentýž zákon stanoví povinnost pěstiteli ohlásit jeho pěstování tehdy, je-li to na ploše větší než 100 m2,“ popisuje Štancl.

„Je to podobné jako v případě máku setého, který obsahuje opium. Evidenci má na starosti celní správa,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík. „Poruší-li se jedna nebo druhá povinnost, nedopustí se pěstitel trestného činu, ale jen přestupku, respektive správního deliktu, za který může být uložena pokuta do 100 tisíc korun u občana a do 500 tisíc u podnikatele,“ dodává advokát Štancl.

Související témata:

Výběr článků

Načítám