Článek
Pro bylo 34 hlasů z 65, návrh podpořili zastupitelé napříč všemi kluby s výjimkou Pirátů. Dosud vedení Prahy instalaci pokaždé odmítlo.
Zastupitelé zároveň zrušili své starší rozhodnutí, podle něhož měl právě Wolf ještě coby radní pro kulturu vypovědět všechny smlouvy s katolickou společností pro obnovu sloupu. Wolf to nikdy neudělal.
Stržený mariánský sloup, pražské Staroměstské náměstí, listopad 1918.
Proti opětovné instalaci sloupu strženého 3. listopadu 1918 zaznělo i ve čtvrtek mnoho hlasů, řečníci odmítli, že by mělo jít o symbol smíření. Na letošek připadá 400. výročí bitvy na Bílé hoře a 350. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského.
Zosobnění konfliktu
O instalaci sloupu musí ještě rozhodnout stavební úřad Prahy 1, dosud k tomu chyběl souhlas Prahy jakožto majitele pozemku na Staroměstském náměstí, jehož podoba je navíc chráněna jako národní kulturní památka.
Podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha sobě) mají historici umění výhrady k současnému dílu sochaře Petra Váni. A takové vrátit na Staroměstské náměstí nelze. „Přední historici umění se shodnou na tom, že dnešní podoba stoupu je jen volnou napodobeninou a nedosahuje kvality původního díla Jana Jiřího Bendla,“ uvedl Scheinherr (Praha sobě).
Zvrátit rozhodnutí zastupitelů se nepovedlo ani primátoru Zdeňku Hřibovi (Piráti), který se snažil, aby jednání o sloupu zastupitelé vyřadili z programu. Hřib odkázal na dopis 26 předních historiků umění vedení Prahy.
Ti se obávají „zcela nevěrohodné, banální atrakce“ a odmítají, že by Váňovo dílo bylo kulturní památkou. „Myslím, že banálních atrakcí máme dost,“ řekl Hřib a sloup označil za porážku myšlenky tolerance. „Sloup je vlastně zosobněním zbytečného konfliktu,“ uvedl primátor.
Vizualizace obnoveného sloupu pro Staroměstské náměstí, která byla vystavena v červnu 2019 na Alšově nábřeží v Praze. Tam kotvila loď, jež části sloupu přivezla.
Zastánci sloupu z poloviny 17. století ho označují pouze za symbol vítězství nad Švédy v roce 1648. „Byl to čtvrtý mariánský sloup v Evropě,“ uvedl Wolf. Pražský sloup vysochal Jan Jiří Bendl z pískovce, předchozí v Římě, Mnichově a ve Vídni byly mramorové.
Hřib: Mariánský sloup bez souhlasu Prahy obnovit nelze
I podle historika Jana Royta sloup na náměstí patří. „Chybí tam něco, co je spojeno s katolickou zbožností, a to je mariánské úcta,“ argumentoval Royt.
Symbol smíření?
S instalací opětovně nesouhlasilo valné shromáždění Ekumenické rady církví, sdělil zastupitelům emeritní předseda rady Pavel Černý. „Na místě mariánského sloupu by shromáždění rádo vidělo symbol smíření,“ řekl Černý. Podle něho by mělo jít o dílo, které by vzešlo ze soutěže, nikoli o jednostranný návrh.
Zdeněk Zacpal ze spolku Veritas, který proti navrácení sloupu bojuje, označil monument z poloviny 17. století za triumf cizího okupanta a cizí nadvlády v českých zemích. „A to takové nadvlády, která vyhladila desítky procent národa,“ uvedl Zacpal.
Akce k obnově Mariánského sloupu v Praze opět vyvolala spory
Farářka husitské církve Hana Tonzarová upozornila na celospolečenskou neshodu na tématu. „Politici, historici, církve, historikové umění se nedohodnou,“ konstatovala.
Podle usnesení zastupitelstva má Praha dát souhlas s využitím svých pozemků na Staroměstském náměstí k instalaci sloupu. Jde zřejmě o jediný dokument, který zastáncům Váňova sloupu chyběl.
Podle Hřiba se 4. března uskuteční seminář o Staroměstském náměstí. „Myslím, že je vhodné dostavět Staroměstskou radnici,“ uvedl primátor s tím, že v květnu uplyne 75 let od chvíle, kdy shořelo její novogotické křídlo.