Článek
„Hned jak jsme přišly na koupaliště, vzala jsem si plavky a brýle a utíkaly jsme do vody. Plavat pod vodou s brýlemi mě naučila starší ségra, umím to už od čtyř, takže jsem se začala hned potápět,“ vzpomíná na osudný den osmiletá Lariska, které bylo tehdy sedm.
„Vlály jí černé vlásky”
„Zasvítilo hodně sluníčko a v tu chvíli jsem viděla úplně dole na dně holčičku. Měla černé plavky, celkové. A vlály jí černé kudrnaté vlásky,“ řekla Právu malá potápěčka. Jakmile vyplavala, volala na svou maminku, co na dně uviděla.
„Běžela jsem po takovém kamenném rantlu a volala na muže, který v tom místě šlapal vodu a vůbec neměl ponětí, že se pod ním topí holčička,“ vzpomíná Barbora Brůhová, maminka malé hrdinky.
„Je to v místě, kde se svažuje okraj. Děti tam kousek stačí, najednou je schod a dvoumetrová hloubka. Je tam stín, a i když mi Lariska ukazovala, kde přesně dívenku viděla, i já jsem musela zaostřit, abych si jí všimla,“ dodala maminka.
Jakmile muž pochopil, co se děje, vytáhl dívenku a vynesl ji na břeh. K němu se bez váhání přidal strážník z Prahy 8 Václav Lapec, který s rodinou toho dne také vyrazil na březiněveské koupaliště.
Zahájil nepřímou masáž srdce, druhý zachránce zajišťoval průchodnost dýchacích cest a za pár minut si záchranu malé holčičky převzali záchranáři.
„Koukaly jsme s maminkou, jak ji oživují. Pak přiletěla helikoptéra, odvezli ji a nám řekli, ať jdeme pryč. Druhý den mi pak maminka říkala, že zjistila, že tu holčičku v nemocnici zachránili,“ vypráví Lariska.
Zrádný kruh
V ten den bylo podle vzpomínek její matky narvané koupaliště k prasknutí.
„Bylo tam šíleně lidí i dětí. Pochopila jsem, že tahle holčička přijela s maminkou na koupaliště za známou. Neznaly to tam a byly ve větší skupince,“ vybavuje si hrůzný okamžik paní Brůhová.
„Dívenka plavala v kruhu, který byl asi spíš pro větší děti nebo dospělé. Udělala krok do hloubky a vyklouzla z kruhu. A jak i v té nádrži bylo narváno, nikdo si toho nevšiml. Mohla být pod vodou tak čtyři minuty, možná i déle,“ dodala pro Právo.
Naštěstí byla na místě její malá potápěčka, kterou si i s rodiči po pár dnech povolali na březiněvskou radnici.
„Byl tam ten pan policista, který ji zachraňoval, ta malá holčička s rodiči, i když moc nemluvila, a já s maminkou a tatínkem. Rodiče holčičky nám poděkovali a já dostala od pana starosty řetízek s přívěskem andílka z pravého zlata,“ pochvaluje si malá hrdinka odměnu.
Dospělého zachránce lidského života zase nominovala pražská městská policie na Zlatý záchranářský kříž, který se uděluje v dubnu.