Maďar: Roušky v metru se určitě rušit nebudou, spíš se zavedou i jinde

Budeme se to snažit držet co nejdéle na úrovni opatření, která nezasahují do podnikání, obchodů a příjmů některých provozoven. V Praze zůstanou roušky a plošné omezení hromadných akcí uvnitř. To odpovídá žlutému nastavení semaforu.

Pokud by ale začala přibývat ohniska nakažených, tak jako se to stalo v tanečním klubu Techtle mechtle, tak bychom museli přistoupit i k nočnímu omezení tohoto typu provozoven. Nechceme ale, aby problém v jednom zařízení automaticky padal na ostatní. Pokud se nebudou objevovat nová ohniska nákazy a nebudou v těchto klubech lidé trasováni jako pozitivní, budeme se snažit je neomezovat.

V metru určitě ještě zůstanou. V Praze máme nejvyšší reprodukční číslo (1,9 – kolik lidí může nakazit jeden pacient), které může ještě stoupat. Zatím není důvod, abychom se zamýšleli, že se něco z toho, co platí, bude rušit. Spíš se za čas, třeba za týden, roušky zavedou i jinde nebo se přijmou další opatření.

Velká část nadzemní hromadné dopravy není klimatizovaná a v extrémně horkém počasí nechceme, aby docházelo ke kolapsům. Epidemiologická situace by se musela zhoršit tak, že by nám to přišlo jako menší zlo.

Nedá se to vyjádřit jedním číslem. Je to celé spektrum hodnot, které se vzájemně porovnávají, a musí se dát do kontextu znalosti epidemiologické situace. Tedy jestli se jedná o komunitní přenos, jestli se daří vystopovat zdroje nákazy. Pokud by přibývalo náznaků komunitního šíření, muselo by se postupovat tímto směrem.

Máme bodovou škálu a žlutá barva je na bodech 4 až 7. V momentě, kdy se začneme dostávat k bodu 6, budeme muset přitvrdit.

Je to naprosto logické. Moravskoslezský kraj je nyní v zelené barvě, byť v Karviné virus pořád osciluje, je tam pozitivní trend. Krajská hygienická stanice to ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví každý týden vyhodnocuje a myslím, že příští týden by se mohlo přistoupit k rozvolnění opatření.

Ta otevírací doba je vždy riziková věc. Obávali jsme se toho na základě situace v cizích zemích, ale stalo se to už i u nás. Musíme velmi pečlivě zvážit, jestli rozvolnit všechna opatření, nebo některá ponechat. Přenos uvnitř je rizikovější než venku, zvlášť když se nedodržuje vzdálenost, což u podniků s celonočním provozem bývá. Toto půjde asi až v poslední vlně uvolňování.

Týká se to především jedné stanice, a to v Moravskoslezském kraji. V jiných šlo o malý počet případů. Víme, čemu hygienici na severní Moravě čelili. Bylo tam homogenní ohnisko, masivně se testovali lidé, přibývali nakažení, jejichž kontakty se musely trasovat. Věnovali se tomu, co bylo pro ně z hlediska zvládání epidemiologické situace důležitější. Kumulativní počet situaci nezhorší. Když člověk nemá žádné příznaky a uplynuly dva týdny, tak už nikoho nenakazí. Není tam potřeba žádný medicínský výkon, musí se to jen odkliknout v softwaru.

Jiné země by neměly vycházet z kumulativního počtu nakažených, ale z incidence za posledních čtrnáct dnů. Měly by zohledňovat nové případy, ne absolutní počet.

To je důkaz toho, jak dobře dělají hygienické stanice svou práci. Nepřibývají pacienti v nemocnicích, což by nastalo, kdybychom trasování zanedbali. Chytrá karanténa by mohla fungovat lépe, ale funguje. Stejně tak vychytávání blízkých kontaktů. Nakažení lidé končí velmi rychle v izolaci.