Článek
„Víme, že Finsko je připravené, je členem Evropské unie a je to opravdu jejich národní, suverénní rozhodnutí,“ reagoval Lipavský na dotaz, zda se na čtvrtečním summitu řešila otázka rozšíření Aliance o Finsko.
„A pak je to rozhodnutí všech členských států NATO, aby Finsko přijalo mezi sebe. Já za Českou republiku určitě nevidím, že by to měl být nějaký problém. Finsko je nám velice blízké kulturně, ekonomicky a sdílíme stejné hodnoty,“ dodal.
Severská země se desetiletí profiluje jako jedna z mála neutrálních zemí v Evropě.
Lipavský ze summitu ministrů NATO: Zbraně pro Ukrajinu řeší každá země sama
Postoj se však začal měnit po vypuknutí války na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk. Finsko je stejně jako Ukrajina přímým sousedem Ruské federace.
Finský ministr zahraničí Peeka Haavisto po skončení summitu v centrále NATO uvedl, že jeho země velmi důsledně ve světle aktuálních událostí zvažuje vstup do Aliance a rozhodnutí by mohlo padnout během několika týdnů.
Příští týden prý finská vláda předloží tamnímu parlamentu přehled o tom, jaký vliv na bezpečnost země měl vpád ruských vojsk na Ukrajinu.
Pokud získá vláda dostatečnou podporu parlamentu, je podle něj kabinet připraven rychle navrhnout vstup do NATO. Pro vstup se v poslední době vyslovuje i značná část Finů.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti)
Jak se Finsko rozhodne, nechtěl Lipavský předvídat. Pokud by se Finsko rozhodlo vstoupit, je pravděpodobné, že by se ke stejnému kroku odhodlalo i Švédsko, kde se po vypuknutí války objevily podobné tendence.
Moderní zbraně pro Ukrajinu
Hlavním tématem čtvrtečního summitu byl podle ministra vztah NATO k Rusku. „Je třeba dále posilovat východní křídlo NATO. Shodujeme se na tom, že má NATO bránit své členy. Znovu jsme se v tom upevnili,“ popsal závěry jednání.
Setkání se účastnilo také devět aliančních partnerů, například Japonsko, Gruzie či Austrálie.
Před přítomnými ministry členských zemí promluvil také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který opět žádal západní státy o zbraně pro ukrajinské vojáky.
Kromě samotných zbraní je podle něj také důležité dohodnout i nějaký časový harmonogram dodávek.
EU se napoprvé neshodla na dalších sankcích proti Rusku
„Proběhla debata a volal po tom i ministr Kuleba, že Ukrajina potřebuje i nové zbrojní systémy, na které se budou muset ukrajinští vojáci zaškolit. To je výzva, která stojí před námi,“ přiblížil Lipavský, který však dodal, že čtvrteční jednání se netýkalo primárně zbrojních dodávek.
V době, kdy v centrále NATO probíhal summit, na druhé straně Bruselu jednali zástupci členských států EU o dalších sankcích proti Rusku.
Ve středu se na podobě neshodli, podle Lipavského však pátý sankční balík bude přijat v pondělí v Lucemburku.
„Platí, že je potřeba dělat vše pro to, abychom přestali sponzorovat Putinovu válku proti Ukrajině. Česko by si představovalo, aby sankce byly razantnější, rychlejší,“ prohlásil v Bruselu Lipavský.
„Máme tam ale jiné státy, které mají zásadně zdrženlivější postoj. Ve výsledku se však nějaký kompromis vždy najde. Pátý sankční balíček bude přijat v pondělí v Lucemburku a pak je namístě se další bavit o dalším balíčku,“ dodal.
