Lidé začali brát STAN vážně až po krajských volbách, míní politologové

„Starostové a nezávislí dopadli v krajských volbách poměrně dobře. Spousta voličů si podle mě teprve uvědomila, že mají celonárodní ambice. Určitě šlo o silný moment, který pomohl s jejich zviditelněním,“ řekl Novinkám politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.

Dodal ale sám, že podle něj nemá hnutí příliš silné voličské jádro, respektive mnoho voličů, kteří k němu mají velmi silný vztah. Z toho důvodu je podle Kopečka potřeba, aby se braly podobné průzkumy s rezervou. „Celková podpora není moc silná,“ míní.

V současné době zástupci STAN intenzivně jednají o možném vzniku předvolební koalice s Piráty. Pokud jde tedy o následný vliv na případnou změnu preferencí, podotkl, že pirátskou stranu podle něj trápí podobný problém. „Nejsou na tom o moc lépe, pokud jde o voličské jádro. V průzkumech sice deklarují, že k volbám přijdou, ale jejich spolehlivost není zase tak vysoká,“ myslí si Kopeček.

Nevylučuje ani, že již další průzkumy, které budou brát v potaz oznámenou trojkoalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, naznačí, že Piráty a Starosty konzervativní strany u voleb přeskočí. „Není dobré ty hlasy pouze sčítat. Je otázka, co s preferencemi udělá, že půjdou strany do voleb společně. Výsledky mohou být poměrně překvapivé,“ dodal Kopeček.

Jeho kolega politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze vidí zase problém v ideovém ukotvení obou stran. STAN podle něj jasná profilace chybí. „Jejich program není pravicový ani levicový. Je to v podstatě pár bodů, které se týkají fungování komunální politiky, respektive nástrojů, jak rozhodovat. Připomíná mi to formu, jakou oslovuje Andrej Babiš své voliče, a sice hanění politiky a ideologií. Dokola hlásají, že existuje pouze ten, kdo maká, a kdo nikoli,“ řekl Novinkám.

Oproti tomu Piráti dle něj směřují od středu čím dál více nalevo. „Pokud se s nimi spojí, může to být pro voliče STAN, kteří často hledali alternativu za některou z pravicových stran, problém. Neříkám, že pro většinu, ale pro část to mít význam určitě bude,“ míní politolog.

Podobně jako Kopeček navíc odkazoval i Mrklas na další externí faktory, které mohou s volebními preferencemi ještě zahýbat. Vedle obtížného sčítání hlasů pro možné koalice uvedl i vznik nového hnutí Lidi PRO, které ve čtvrtek představil bývalý předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. „Pokud bude pro někoho soupeřem, bude to zejména pro toto uskupení,“ podotkl.

Vedoucího Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda s Kopečkem ale nesouhlasí v tom, že by se STAN či Piráti vymykali v otázce relativně omezeného jádra skalních příznivců. Situace se podle něj dnes neliší ani u ostatních stran.

„V minulosti jich měli hodně lidovci a komunisté, kteří jsou na tom dnes bídně. Hovořit o voličském jádru pozbývá smyslu. Situace se rychle mění. Samozřejmě určité typy voličů nezmění zcela své voličské preference, ale mají dnes dvě až čtyři strany, které mohou zvažovat,“ dodal Lebeda.

Starostům podle něj nahrává i to, že se profilují jako lidé, kteří nejdříve uspěli v komunální politice, a mají tedy za sebou určitý dílčí úspěch. „Podobně se to snaží dělat i Piráti, nebo právě ANO. Ale je pak na voličích, které straně to uvěří více a které méně,“ uvedl Lebeda.

V posledním průzkumu agentury Median hnutí STAN dotáhlo ODS a shodně by se tak v parlamentních volbách dělily o třetím místo se ziskem 10,5 procenta. Vítězství by podle modelu obhájilo hnutí ANO se ziskem 28,5 procenta, druzí by byli Piráti s 14 procenty. Do Sněmovny by se dále dostalo také SPD, ČSSD, KSČM a TOP 09. Pětiprocentní hranici by naopak nepřekročili lidovci.