Článek
Na nedávném setkání v rámci Stálé konference českého práva na Karlově univerzitě na to upozornil místopředseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. Podle něho proto zastupitelé, když hlasují například o prodejích pozemků, vymýšlejí různé kličky, jak se už preventivně ochránit.
„Dělá se to tak, že se rozhoduje v tajném hlasování, přičemž jeden se zdrží. A policie pak nemůže zastupitele stíhat, protože se neví, kdo se vlastně zdržel,“ řekl Gazdík.
Piráti v Praze slíbili konec tajného hlasování. Mnoho šancí nemají
Připomněl tím rozruch na pražském magistrátu letos na jaře poté, co se jeho radní rozhodli, že budou o výdaji za půl druhé miliardy korun v souvislosti s novou trasou metra hlasovat tajně. Tajnou volbu přitom podpořil i Zdeněk Hřib, primátor za Piráty, prosazující průhlednost ve veřejném životě.
Piráti se po kritice následně dohodli, že to byla poslední tajná volba, podle Gazdíka to ale v republice vůbec nebyl ojedinělý případ. To, že se lidé zdráhají kandidovat, potvrdila Právu Alexandra Kocková za Svaz měst a obcí ČR. Odmítla ale, že by tajná volba kvůli ochraně byla běžná. „Nedomníváme se, že by tato praktika byla významně rozšířená. Mnohá zastupitelstva zveřejňují zápisy a usnesení ze zastupitelstva, rady i hlasování,“ sdělila Kocková.
Zaznamenali jsme výrazný úbytek kandidátů, kdy se kvůli povinnému deklarování majetku zdráhají kandidovat zejména úspěšní majitelé firem, významní lékaři, vysokoškolští učitelé
Úprava tajného hlasování v jednacích řádech zastupitelstev je podle ní problematická, ale přípustná. Obecná forma hlasování je veřejná, zastupitelstvo obce se nicméně může rozhodnout pro užití formy tajné.
„Je pravda, že člověk občas zaslechne, že jsou v nějaké obci tak rozhádaní, že je otázka, kdo by chtěl kandidovat. Ale to o tajném hlasování se mně zdá jako alibismus. Když jsem přijal veřejnou funkci, tak si nesu odpovědnost. Za svým rozhodnutím bych si měl stát. I když obecní zastupitel se často spoléhá jen na svůj úsudek a stanovisko zpravodaje,“ řekl Právu jeden z bývalých zastupitelů z jižní Moravy.
Kocková připustila, že „tajné hlasování může být v konkrétním případě zneužito ke snižování odpovědnosti členů zastupitelstva za přijatá rozhodnutí“.
„Ode zdi ke zdi“
Podle Gazdíka je komunální politika nemístně kriminalizována. „Úředníka stíhají kvůli pár tisícovkám v odhadu, který udělal, ale třeba za pár drobných jsme si nechali rozprodat vodovody a kanalizace. V tom, jak nastavujeme odpovědnost za správu veřejného majetku, jdeme ode zdi ke zdi,“ poznamenal Gazdík.
Nařčení a snahy stíhat starosty, místostarosty a radní jsou podle Kockové vedle vysoké odpovědnosti za tím, proč lidé nechtějí kandidovat. „V komunální politice mnohdy dochází ke zneužívání trestních oznámení i v rámci politického boje. Roli hraje i nedůstojný majetkový striptýz, kterému jsou kandidáti vystaveni v rámci zákona o střetu zájmů,“ podotkla.
S Hřibem jsme si to vyříkali. Už žádné tajné hlasování, slibuje Bartoš
Podle statistiků kandidovalo loni v komunálních volbách 216 tisíc lidí, o 17 tisíc méně než ve volbách o čtyři roky dříve. „Zaznamenali jsme výrazný úbytek kandidátů, kdy se kvůli povinnému deklarování majetku zdráhají kandidovat zejména úspěšní majitelé firem, významní lékaři, vysokoškolští učitelé,“ řekl Gazdík Právu.
Jakmile je pak někdo stíhán, je podle něj v očích veřejnosti lidově řečeno odepsán. I když se později prokáže jeho nevina.
To se přesně před lety stalo v Českém Krumlově. Představitel místní samosprávy se tam dozvěděl o svém stíhání kvůli dotacím dříve z médií, než za ním policie vůbec přišla. Vypadalo to na trestný čin poškozování finančních zájmů EU nebo zpronevěru. Pozdější stíhání ukázalo, že se úředník ničeho nedopustil, ale s jeho pověstí na malém městě to zacloumalo.