Článek
„Okolo poledne to vypadalo, že bude možné odtok Vltavské kaskády udržet na úrovni 1700 m³/s. Nyní se ukazuje, že bude muset být navyšován,“ řekl Nečas, podle něhož se nejen zaplnila kaskáda, ale také narůstá průtok Berounkou, která je přítokem Vltavy.
Vltavská kaskáda
„To znamená, že bude postupně navyšován průtok Vltavou v Praze až na úroveň 3300 m³/s, které by mělo být dosaženo někdy zítra (v úterý, pozn. red.) mezi osmou a dvanáctou hodinou,“ dodal Nečas.
Právě soustava vodních děl na Vltavě umožňuje podle Nečase obcím a městům připravit se lépe na povodně a zmírnit tak jejich dopad. Úkolem vodohospodářů je pak učinit opatření k regulaci průtoku Prahou na zvládnutelné úrovni, uvedl Nečas.
Vltavská kaskáda
Praha je nyní díky protipovodňovým bariérám připravena na průtok 3700 m³/s. Do rána se postaví další tak, aby město odolalo stoleté vodě, tedy průtoku přes 4000 m³/s.
| Vltavská kaskáda – ojedinělá soustava |
|---|
| Jako Vltavská kaskáda je označována soustava devíti vodních děl, která začíná Lipenskou přehradou a končí vodní nádrží Vrané poblíž Prahy. Prakticky jediný případ, kdy některá součást kaskády zcela zachytila velkou vodu, byl zaznamenán v roce 1954. Tehdy čerstvě dostavěná přehrada Slapy zarazila povodňovou vlnu, ale jen díky tomu, že byla poloprázdná.Kaskáda vznikala v letech 1930 až 1991 a názory na využití jednotlivých přehrad se měnily již v průběhu jejího budování. Raná díla (Vrané, Štěchovice) měla zpočátku převážně plavební účel. Některé pozdější přehrady, zejména Slapy, vznikaly jako vodní elektrárny.Stavitelé Orlíku a Lipna už zahrnuli do účelu stavby i protipovodňovou ochranu, takže nádrže získaly vymezený prostor pro zadržování mimořádné vody. Poslední stavba Vltavské kaskády – Hněvkovice a sousední jez Kořensko – vznikly výhradně kvůli zásobování jaderné elektrárny Temelín chladicí vodou. |