Lepší kloub, lehčí sádra. Vláda chce připojištění na nadstandardy

„Velmi jednoduchý kloub kyčelní na normální chození stojí x, a když s ním budete chtít hrát fotbal, tak stojí prostě víc. Logika by říkala, ať se doplatí jen rozdíl. Zatím je to ale tak, že si to musíte zaplatit celé,“ řekl Právu předseda sněmovního zdravotnického výboru a lékař Bohuslav Svoboda (ODS).

„Naše představa je, že musíme změnit slavný paragraf poslankyně Fischerové, který říká, že pokud je něco hrazeno ze zdravotního pojištění, není možné si k tomu přidat něco dalšího,“ vysvětlil.

Poslankyně za ČSSD Eva Fischerová těchto několik klíčových vět prosadila do zákona v devadesátých letech. Dosud byly jakékoli snahy o novelizaci neúspěšné. Narazily buď přímo ve Sněmovně, nebo až u Ústavního soudu.

Sporný paragraf kritizuje i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „To je samozřejmě velká nespravedlnost v zákoně. Dá se ale odstranit, aniž by se připojištění zavádělo. Pokud se řekne, že si chce člověk připlatit za nějaký jiný materiál, tak bude platit jen rozdíl mezi cenou běžně používaného a toho, který si přeje. K tomu nepotřebujete připojištění,“ řekl Právu.

I tentokrát ale panuje skepse ke změnám, byť na detailech se chce pětikoalice v průběhu volebního období teprve dohodnout. „Nevidím na to příliš velký prostor. Takové ty nadstandardy, na které jsou dnes lidé zvyklí, týkající se lepšího ubytování, stravování, to jsou věci, na které se nikdo nepřipojišťuje, protože člověk, který na to má, si to prostě zaplatí v hotovosti,“ doplnil Kubek.

Opozice změny odmítá. „V současné době, kdy je zdravotnictví natolik zatíženo pandemickou situací, to považuji za naprosto špatně. Není na takovou změnu vhodná doba,“ řekl Právu místopředseda zdravotního výboru a lékař Julius Špičák (ANO). Může se podle něj stát, že si někteří nebudou moci připojištění dovolit.

„Hrozí nebezpečí, že část zdravotnických pracovníků bude preferovat práci za lepších podmínek pro třídu komerčně připojištěnou, tudíž se zhorší dostupnost péče pro část společnosti,“ domnívá se.

Vytvoření dvojkolejného zdravotnictví poslanec a exnáměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL) odmítá. Přiznává však, že nejtěžší bude definovat standard hrazený z veřejného pojištění všem.

Připojištění by se mělo podle Svobody týkat jen materiálů a náhrad, kde lze cenu objektivně vyčíslit. Neměla by tím být dotčena péče, která je pro daný zákrok totožná.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek považuje doplňkové pojištění za správné. Je ale potřeba ho jasně definovat. „Životaschopné by mohlo být například u dlouhodobé péče na pomezí zdravotnictví a sociální péče. Nikdo nechce, aby se snižovala dostupnost zdravotních služeb, proto by bylo asi složité zavádět obdobné principy v rámci akutní péče,“ sdělil Právu. Nepůjde podle něj rozhodně o zásadní pilíř financování, spíš doplněk.

Zrychlit chce Fialův kabinet i čekání na plánované operace, čemuž má pomoci monitoring čekatelů v ordinacích. Praktici i specialisté by měli mít možnost vypisovat žádanky na zákrok elektronicky, čímž se o tomto požadavku dozvědí i jiné instituce. Ministerstvo zdravotnictví by současně mělo vědět, jak dlouho člověk na operaci v daném regionu čekal.

„Na základě těchto dat můžeme začít komunikovat se zdravotními pojišťovnami, které jsou ze zákona garanty dostupnosti zdravotní péče, aby v regionech, kde se příliš dlouho čeká na operaci, komunikovaly s pacienty a například jim nabídly kapacitu v jiném regionu,“ přiblížil Právu náměstek ministra Josef Pavlovic (Piráti).

Pokud ta možnost nebude, byl by to podle něj signál vytvořit novou kapacitu přímo v regionu. „Například tím, že by pojišťovna podpořila poskytovatele, který by ji mohl ještě vybudovat,“ doplnil.

Stát nyní nemá přehled, jak dlouho pacienti čekají na zákrok. Situace se regionálně liší a lhůty se prodloužily i kvůli omezení péče v pandemii. Například na náhradu kyčelního kloubu si lidé v brněnské FN u svaté Anny počkají nyní i dva roky, v kolínské nemocnici je to rok.