Článek
„Cigarety na mých plicích zanechaly následky. Na stoprocentní funkci plic se už nikdy nedostanu, ale poté, co jsem přestal kouřit a začal se léčit, se můj stav nezhoršuje,“ vypráví vitální penzista, vášnivý rybář a předseda místní rybářské organizace. Kvůli nemoci se také přestěhoval z Prahy na vesnici. „Kdybych zůstal v Praze, dnes už s vámi asi nemluvím,“ říká.
Ten se svým zlozvykem přestal, kdežto drtivá většina kuřáků se cigarety nevzdá ani tváří v tvář závažné diagnóze: ostatně na chronickou obstrukční plicní chorobu umírá v ČR ročně 3000 až 3500 pacientů.
Ale právě kuřákům, kteří se alespoň snaží návyk omezit, nedávno svitla naděje: plicní lékaři už jim mohou předepsat moderní léky, na které doposud nemocní kuřáci nedosáhli. Musí ale spolupracovat a kouření postupně omezovat.
Nikotin jako heroin
„Podařilo se nám přesvědčit ministerstvo zdravotnictví a SÚKL, aby se mohly předepisovat moderní inhalované léky pro spolupracující kuřáky. Pokud omezí kouření a spolupracují při léčbě, mají na tyto léky nárok,“ řekl Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
„Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky ,spolupracující kuřák‘ a otevírají se jim dveře k moderní léčbě,“ doplnila šéfka České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.
Terapie je tak hrazena kromě nekuřáků i u spolupracujících kuřáků, což přineslo prospěch českým pacientům i pozitivní odezvu lékařské obce
Většina pacientů podle ní ze dne na den přestat kouřit nedokáže. „Závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit,“ dodala lékařka. Léčba kuřáků s plicní chorobou se navíc prodraží. „Dochází u nich k opakovaným zhoršením s nutností opakovaných hospitalizací,“ řekla.
Slova odborníků potvrzuje i SÚKL. „U léčivých přípravků k terapii chronické obstrukční plicní nemoci došlo k úpravě podmínek úhrady. Nově není jejich úhrada podmíněna podmínkou nekouření, ale podmínkou spolupráce na zanechání kouření,“ řekla Právu mluvčí SÚKL Barbora Peterová.
„Terapie je tak hrazena kromě nekuřáků i u spolupracujících kuřáků, což přineslo prospěch českým pacientům i pozitivní odezvu lékařské obce,“ dodala. Chronická obstrukční plicní nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především průdušky a plicní tkáň. V ní se tvoří tzv. emfyzém.
„Vypadá to, jako by tam vybuchla bomba a zničila část plic,“ uvedl přednosta plicní kliniky v nemocnici v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Nemoc způsobuje hlavně vdechování cigaretového kouře (onemocní jeden z pěti kuřáků), riziková je ale například také nadměrná konzumace uzenin a špatná životospráva vůbec.
Onemocní i děti
Ačkoliv průměrný věk pacientů s CHOPN je 65–67 let, nejsou výjimkou ani čtyřicetiletí pacienti, ale i mladší: choroba může napadnout i malé děti, zvláště ty, které se narodí předčasně a nemají zcela vyvinuté plíce a které jsou od malička vystavené cigaretovému kouři. „U nás na klinice máme i desetiletou pacientku,“ řekl Koblížek.
Ani pacienti, kteří na nové léky dosáhnou, nemají ovšem vyhráno: ukazuje se totiž, že velké procento je neumí správně používat, což se týká hlavně inhalátorů s léčivem. To ukázal unikátní průzkum plicní kliniky v královéhradecké nemocnici.
„Správně léky inhaluje pouhých 40 procent pacientů ze 700 sledovaných. U zbývajících šedesáti procent tak léky nemají šanci působit a my zbytečně předepisujeme stále dražší preparáty,“ podotkl Koblížek.
Používat inhalátory je podle něj složité hlavně pro starší ročníky. „Největší slabiny jsme objevili v okamžiku, kdy má pacient co možná nejvíce vydechnout před tím, než inhaluje lék, což velmi často nedělá,“ zdůraznil lékař.