Článek
Ještě loni své narozeniny slavil jedinečným způsobem, a to na slavné Copacabaně v brazilském Rio de Janeiru, letos už se drží doma ve Zlíně.
„Cítím se tak, že mně na tom tachometru naskočila už ta osmadevadesátka. Letos narozeniny neslavím nijak opulentně, jsem ve Zlíně v péči své Marie, která se o mě vzorně stará. Obešlo se to bez veškerých oficiálností, kterým se pokud možno úspěšně vyhýbám,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas nejznámější český světoběžník. Gratulace mu v minulých dnech přišly ze všech koutů světa.
Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Po maturitě začal studovat Vysokou obchodní školu, kde se seznámil s Jiřím Hanzelkou. Kvůli uzavření vysokých škol během druhé světové války studium dokončil až v roce 1946. První plány na cestu kolem světa se v hlavách obou studentů začaly rodit již v roce 1938. Válka je načas odsunula. Učili se tak mezitím cizí jazyky, Zikmund jich nakonec ovládl osm, Hanzelka čtyři.
Cestovatel Miroslav Zikmund 3. září 2014 na premiéře filmu Století Miroslava Zikmunda. Před kinem byl vystaven původní vůz Tatra, ve kterém spolu s Jiřím Hanzelkou po světě cestovali.
Po skončení okupace se oběma podařilo přesvědčit ministerské úředníky i vedení automobilky Tatra pro svůj plán. Peníze měla přinést propagace automobilů Tatra a písemné, rozhlasové i filmové reportáže z cesty. Na tu první vyrazili 22. dubna 1947 v osobním voze Tatra 87. Během této tříapůlleté výpravy projeli celou Afriku a Ameriku od jihu až do Mexika.
Společně projeli třiaosmdesát zemí
Pro svou druhou cestu, kterou zahájili na den přesně dvanáct let po startu té první, dostali lehký náklaďák Tatra 805. Vyrazili na východ s cílem projet Asii, Austrálii a Oceánii. Putování nakonec trvalo pět a půl roku, přičemž museli oželet návštěvu Austrálie.
Hanzelka se Zikmundem spolu navštívili 83 zemí světa, napsali více než dvacet knih a proslavili vozy Tatra i Československo. Nejen doma, ale po celém světě se stali legendami. Z jejich cest vznikla řada rozhlasových reportáží, natočili kolem 150 krátkých a čtyři celovečerní filmy. Ze své druhé výpravy také podle ČTK vypracovali pro omezený počet adresátů čtyři zvláštní zprávy – o Západním Irianu (dnešní Západní Nové Guineji), Indonésii, Japonsku a SSSR.
Zvláštní zpráva č. 4 o zkušenostech ze Sovětského svazu, která podávala nelichotivý obrázek o stavu sovětské společnosti, vyvolala značnou nelibost komunistů. Těm se cestovatelé znelíbili i svou angažovaností během takzvaného pražského jara. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba odsoudili, dostali zákaz cestovat i publikovat.
Možnost dokončit své plány se oběma cestovatelům otevřela až po pádu komunistického režimu. Do Austrálie však vyrazil už jen Miroslav Zikmund, Hanzelkovi výpravu neumožnil jeho zhoršující se zdravotní stav. Na „Poslední kontinent“, jak Zikmund pojmenoval svůj další celovečerní dokumentární film, se vypravil po třiceti letech od plánované cesty.