Článek
„Nedáte desetiletému dítěti tisíc korun, ať se jde pobavit do centra Prahy a vrátí se až za pár hodin. Ale klidně ho necháte hodiny sedět u počítače ve falešném domnění, že je v bezpečí domova. Přitom nebezpečí, která na něj útočí, jsou podobná. Dokonce se tak dostanou i k mnohem mladším dětem,“ varuje mluvčí Dětského krizového centra (DKC) Jana Pěchová.
Neustále on-line
Kyberšikana je často mnohem záludnější než šikana fyzická a počty dětí, které trápí elektronické ponižování, narůstají. Na Linku důvěry DKC se loni obrátilo dokonce čtyřikrát více dětí, které musely bojovat s kyberšikanou, než v roce předchozím.
Dítě sice po útocích nemá modřiny, ale tyto rány mohou být závažnější než fyzická bolest
Kyberšikana se příliš neliší od té klasické, role agresora a oběti zůstávají neměnné. Jiné jsou použité prostředky. „Stačí zveřejnit ponižující obrázek nebo video či oběť vydírat výhrůžkami o zveřejnění. Někdy se i to, co začalo jako žert, vymkne,“ varuje Anna Rollová, expertka na kyberšikanu, s jejímž řešením pomáhá v DKC.
Z kamarádky se stal agresor
„Stres vede děti do izolace a stažení do sebe, způsobuje deprese. Děti mohou mít i posttraumatickou stresovou poruchu, v nejhorších případech se pak objevují případy sebepoškozování, nebo dokonce sebevraždy,“ poukazuje na možné následky Rollová.
Záludnost kyberšikany se skrývá v samotné technologii. Jednou zveřejněné obrázky nebo videa se z online prostředí jen těžko odstraňují a je možné je po čase vytáhnout znovu.
„Dítě sice po útocích nemá modřiny, ale tyto rány mohou být závažnější než fyzická bolest. A protože je online téměř neustále, nemůže před nimi utéct, v bezpečí není ani doma,“ upozorňuje expertka.
V případě třináctileté Lenky situaci nakonec vyřešili rodiče, ale cesta k nápravě byla dlouhá, a ne jednoduchá. Lenka a Bára (12) byly nejlepší kamarádky. Seděly spolu od první třídy v jedné lavici, všude chodily spolu, dokonce jezdily i s rodiči na společnou dovolenou.
Kybernetické agresi čelili čtyři z deseti žáků základních škol
Jenomže pak se jim začal líbit stejný kluk. Obě holky mu začaly nadbíhat. Davidovi to ze začátku lichotilo a kamarádil s oběma, ale pak si vybral dlouhovlasou Lenku a začali spolu chodit. A bylo po dívčím kamarádství.
Do tohoto bodu typický melodramatický příběh pubertálních dětí. Jenomže Bára se začala mstít pomluvami na sociální síti, došla až tak daleko, že zveřejnila i nahé fotky Lenky. Ta se zhroutila, nechtěla s nikým mluvit, ani s Davidem, odmítala chodit do školy. Rodiče nevěděli, co dělat. Až Lenka sebrala odvahu a zavolala na Linku důvěry.
„Naši poradci mají za úkol zoufalé děti uklidnit a podpořit, aby našly odvahu se samy svěřit rodičům. Pokud jsou na tom děti zle, nabízíme pomoc i v ambulantní psychologické poradně, kam je v krizové situaci možné přijít i bez objednání. Tam pracujeme s dětmi i rodiči. Touto cestou se nám povedlo pomoci i Lence,“ doplnila mluvčí centra s tím, že jména dívek v případu byla pochopitelně změněna, protože Linka důvěry zachovává naprostou anonymitu.
Ocitne-li se dítě či rodič v situaci, kdy dochází ke kyberšikaně, může se obrátit na web www.stoponline.cz nebo na linku pro rizika kyberprostoru 778 510 510.
„Někdy si stačí s dítětem popovídat. Často je ale potřeba osobně zasáhnout, ať už proti agresorovi, nebo prostřednictvím správce sítě nebo policie,“ radí rodičům psycholožka.