Článek
Kryt byl mezi roky 1943 až 1953 postaven původně pro ochranu obyvatel před jaderným výbuchem, který byl největším strašákem poválečné doby. Izolován je proto železobetonovými stěnami, které měří až tři metry, i bytelnými ocelovými dveřmi, které se nacházejí pár metrů za vchodem z tunelu.
Kapacita krytu je 1200 osob. „Každá osoba má pro sebe zhruba jeden metr čtvereční,“ uvedl Petr Koníček, vedoucí Odboru protipovodňové ochrany a úkrytů civilní ochrany. Vybavení uvnitř lidem umožňuje přežití minimálně po dobu 72 hodin, vydržet by ale mělo i déle.
Chodby protiatomového krytu pod Vítkovem
Do dnešní doby je kryt v provozuschopném stavu a může být kdykoliv aktivován. „Na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu by mohlo dojít ke zprovoznění krytu. Došlo by k navezení lavic k sezení, doplnění rezervoárů vody a doplnění pohonných hmot do generátorů,“ vysvětlil Koníček.
V případě největší nouze by kryt dokázal fungovat nezávisle na vnějším prostředí. Nacházejí se v něm čtyři studny a dva vlastní generátory elektřiny, které by sloužily především k udržení chodu nejdůležitějšího stroje, tedy ventilátoru na recyklaci vzduchu. Ten je v případě nejčernějších scénářů navíc možné pohánět i ručně.
Samozřejmostí je také sociální zařízení v krytu, které nabízí toalety i sprchy. „Ty tu nejsou kvůli osobní hygieně ukrytých lidí, ale proto, aby mohlo dojít k očistě těch, co přišli do krytu později a mohli by být kontaminováni,“ vysvětlil Petr Koníček.
Kuchyňka v krytu civilní ochrany pod Vítkovem
Jedna z místností je vybavena i menší kuchyní, zásoby potravin ani pitné vody v ní však lidé nenajdou. Ty si totiž musí donést každý občan sám ve svém evakuačním zavazadle. O tom, co vše by ve svém zavazadle měli lidé mít, informuje Magistrát hlavního města Prahy na svých stránkách.
V současné době slouží kryt občas také jako sklad. Jednu z jeho částí si navíc už od 70. let pronajímá Ústav jaderné fyziky Akademie věd, který v něm provozuje urychlovač částic. Ve stavu pohotovosti by však i tyto prostory sloužily pro ukrytí.
Kryt je určen především obyvatelům Žižkova a Karlína, kteří k němu mají nejblíže. Jen v Praze jsou celkem dvě stovky krytů. V době ohrožení se na ulicích objeví šipky ukazující k nejbližšímu z nich.