Krušnohoří se dostalo na seznam UNESCO

Nominace a sobotní zápis hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří byly výsledkem mnohaleté spolupráce české a saské strany, která začala už v roce 1998.

Na české straně oblast zahrnuje pět lokalit – Hornickou kulturní krajinu Jáchymov, Hornickou kulturní krajinu Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná, Hornickou kulturní krajinu Krupka, vrch Mědník a Rudou věž smrti u Ostrova. Na německé straně usilovalo o zápis 17 lokalit.

Krušnohorský hornický region je z celosvětového hlediska je významný jako technologické a vědecké centrum, odkud se vynálezy a inovace v hornictví šířily do dalších těžebních oblastí po celém světě.

Byly to například techniky čerpání důlních vod a hutního zpracování rud (především stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu), vznikly zde první geologické mapy a vyšly zde i první důležité příručky a učebnice hornictví a hutnictví. V roce 1556 zde Georgio Agricola sepsal knihu De re metallica. V roce 1765 byla ve Freibergu založena i nejstarší vysoká škola báňská.

V Krušných horách vznikl také už v 16. století centralizovaný systém báňské správy, jež podpořila vznik zákonů zaměřených na báňskou problematiku a zároveň umožnila podporu nejrůznějších báňských projektů. Jinými slovy, správa pomohla organizovaně podporovat veškeré ekonomické, ale i kulturní dění, které souviselo s těžbou. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let stalo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru.

Charakter hornické kulturní krajiny vznikal souvisle od 12. do 20. století. Krajina zasahuje přes hranice jak na české, tak německé území a jsou pro ni typická hornická městečka, a velké množství dochovaných hornických památek.

Mezi viditelné pozůstatky těžby v Krušných horách patří například rýžovnické kopečky, haldy či různé vodní stavby (vodní příkopy, báňské rybníky nebo podzemní kanály), součástí nominace ale byly také kamenné valy v krajině nebo lesní oblasti, které přímo souvisejí s vývojem hornické kulturní krajiny.

Zachovala se i nadzemní a podzemní důlní zařízení nebo hutní komplexy, které dokumentují přínos Krušných hor pro oblast těžebních technologií a vědy.

„Je pro nás ctí, že se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří ocitl po boku dalších památek světového dědictví. Na tuto chvíli dychtivě čekali i obyvatelé krušnohorského regionu, který se opírá o stovky let trvající tradici společného soužití lidí na obou stranách hranice,“ řekla náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková. „Zápis Krušných hor mezi památky UNESCO je uznáním práce a úspěchů lidí, kteří tento přeshraniční region po staletí utvářeli,“ uvedl po rozhodnutí saský premiér Michael Kretschmer. „Naším společným závazkem nyní je zajistit ochranu tohoto dědictví i pro budoucí generace,“ dodal.

„Máme z toho velkou radost a věříme, že Krušné hory začnou návštěvníci a turisté z naší země i zahraničí vnímat nejen jako oblast ideální pro zimní sporty, ale mnohem více také jako krajinu s rozmanitým nerostným bohatstvím, unikátními technickými památkami a s tradicí hornictví a hutnictví sahající až do 13. století. Je to šance, jak mohou místní občané najít nové pracovní uplatnění,“ uvedla karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Zasedání Výboru se přímo v Baku účastnil uvolněný karlovarský krajský zastupitel a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta (Piráti): „Po kynžvartské daguerrotypii, která je zapsána na seznamu UNESCO Paměť světa, je krušnohorský region další památkou UNESCO na území našeho kraje.”

„Vnímám to nejen jako prestižní ocenění a potvrzení jeho světové hodnoty, ale zároveň úžasnou příležitost k smysluplnému rozvoji. UNESCO s sebou přináší i zvýšení cestovního ruchu, na němž je náš kraj bytostně závislý,“ zdůraznil.

Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na seznam světového dědictví po šestnácti letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.