Článek
Ministerstvo dopravy (MD) je veřejností nejsledovanější a pravděpodobně nejrizikovější resort. Musel vás premiér Andrej Babiš (ANO) dlouho přesvědčovat, abyste to vzal?
Jsem si vědom, že resort dopravy je skutečně složitý. Pana premiéra však znám už od roku 2015, kdy jsem se s ním jako náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) setkával při poradách na ministerstvu financí. Premiér věděl, že jsem kdysi působil i na ministerstvu dopravy. Přeptával se mne na některé otázky týkající se dopravy a já mu svůj názor otevřeně sděloval.
Přesvědčovat mne tedy teď, abych nabídku vzal, moc nemusel. Poprvé jsem se s resortem dopravy setkal v roce 2001, kdy jsem byl v představenstvu Českých aerolinií.
V roce 2007 jsem se pak stal nejen ředitelem správního úseku MD, ale i členem dozorčích či správních rad Letiště Praha, Řízení letového provozu a ČD Cargo. Podílel jsem se například na transformaci Letiště Praha na akciovou společnost. Do kontaktu s problematikou dopravy jsem se dostával i v rámci své právní činnosti a zejména při svém působení v ÚZSVM. Zkušenosti mi tedy nechybějí.
Na ministerstvu dopravy jste byl v době ministrování kontroverzního Aleše Řebíčka (ODS). Rozuměl jste si s ním?
Nerozuměl a byl jsem vyhozen. Řebíček mé místo na ministerstvu prostě zrušil.
Premiér Babiš v dubnu prozradil, že mu v souvislosti s vaším působením na MD za Řebíčka chodí řada anonymů. Například kvůli kauze tendru za několik set milionů pro vlivné advokátní kanceláře. Nepovažujete tedy své tehdejší působení za handicap?
Nevím, co za anonymy na mne chodily panu premiérovi. Já jsem ale v médiích zaznamenal různé nepřesnosti, polopravdy a lži na svou osobu. Ministerstvo dopravy tehdy rozhodlo za účelem redukce nákladů připravit centralizované zadávání zakázek v rámci resortu a vysoutěžit advokátní kanceláře formou rámcové smlouvy.
Soutěž proběhla transparentně, nebyla nikým zpochybněna ani napadena. A já žádnou z následných kritizovaných smluv nepodepisoval. V té době jsem už na MD ani nebyl, protože, jak už bylo řečeno, Řebíček mne vyhodil.
S předchozím ministrem dopravy Danem Ťokem (za ANO) jste se ještě před svým jmenováním setkal. Byla to formalita?
Naopak, šlo o příjemnou a pro mne velmi užitečnou schůzku. Ťok mne seznámil s tím, co mě v nejbližší době čeká. Prošli jsme si stav modernizace D1 a rámcově i stav výstavby na železnici, problematiku vodních cest, diskutovali jsme o projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kladl jsem mu otázky a Ťok na ně znal odpovědi. Musím říct, že si ho skutečně vážím.
Rozhodně se musí zlepšit informovaní řidičů o situaci na D1
Na tuto schůzku pak navázala další po mém jmenování, kdy jsem od Ťoka obdržel předávací zprávu, tedy soupis aktuálních úkolů. Tato zpráva je uveřejněna na webu našeho ministerstva, a může se s ní tedy každý seznámit. Svého předchůdce jsem ujistil, že chci navázat na jeho kroky a pokračovat v nich. Pro tento stát odvedl hodně záslužné práce. Faktem ovšem je, že tento resort vděčný není, s čímž budu muset počítat.
Lze něco z kritizovaných věcí v resortu rychle změnit?
S oblibou říkám, že náš resort není dopravním sprintem, ale dopravním maratonem. Chtěl bych, aby i veřejnost, uživatelé dálnic si tuto situaci uvědomili a byli nám nápomocni svými poznatky a zkušenostmi. Uvítám náměty, které mohou fungování resortu zlepšit. Chci, aby ministerstvo, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a další resortní organizace i občanské iniciativy a spolky vzájemně komunikovaly.
Pokud by se tímto způsobem podařilo odstranit některé blokace infrastrukturních projektů, budeme rádi. Mým záměrem prostě je, aby resort byl vůči veřejnosti maximálně otevřený.
Prezident Miloš Zeman Ťokovi mimo jiné vyčítal, že měl být tvrdší na své podřízené. Byla nynější změna ve vedení ŘSD, kde Jana Kroupu pouhé tři dny po vašem jmenování ministrem vystřídal Pavol Kováčik, důkazem, že vy tvrdší budete?
Já jsem systémový člověk, který chce věci poznat a pochopit až do detailů. Budu tedy vyžadovat, aby se také mí podřízení daným věcem až do detailů věnovali. Vždy budu chtít, aby ten první člověk v linii, který věc zpracovává, měl ke mně přístup a já vždy věděl, v jakém čase a termínech věci řeší. V tom jsem perfekcionista. To budu vyžadovat i od vedení podřízených organizací našeho resortu.
Chystáte ještě nějaké další personální změny?
Neplánuji žádné personální zemětřesení na ministerstvu ani v podřízených organizacích. Chci ale uskutečnit s řediteli bilanční schůzky, znát výsledky jejich činnosti a směřování organizace. Pokud bych vyhodnotil, že změna prospěje dané organizaci a veřejnosti, tak ji razantně učiním.
Setkal jsem se už s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiřím Svobodou. Seznámil mne s tím, jaký je stav priorit na železnici, jimiž jsou opravy nádražních budov a příprava stavby vysokorychlostních tratí. Byl velmi dobře připravený a na mé otázky reagoval se znalostí věci.
V příštím týdnu bude následovat schůzka se širším vedením SŽDC, kde bychom už měli jít do větších detailů. Podobně budu hovořit s šéfy dalších podřízených organizací. Chci znát jejich výsledky za rok 2018 i vize na další roky.
Máte už představu o tom, co především by se mělo zlepšit v chodu samotného MD?
Jsem tu teprve týden a s úřadem se postupně seznamuji. Vidím ale už některé slabiny v jeho chodu. Náměstci na mne působí jako odborníci na svých místech, ale musí mne přesvědčit konkrétními činy. Posílit se musí také aktivita oddělení BESIP ministerstva dopravy i naše spolupráce s ŘSD a dopravní policií v otázkách bezpečnosti silničního provozu.
To se zřejmě týká i nových dopravních značek Stop protisměr, jichž u dálnic nepřibývá. Stále je jich jen sedm na pouhých čtyřech místech. Nemělo by se s tím konečně razantněji pohnout?
Od policie očekávám, že nám dodá lepší podklady pro rozmísťování dalších značek Stop protisměr. Podklady, které od ní máme, jsou nedostatečné pro to, aby MD mohlo schválit, kde značky konkrétně budou. V tom smyslu už z MD odešel 6. května dopis na policii a já jsem se současně obrátil na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), abychom věc společně co nejdříve vyřešili.
Pokud značky Stop protisměr zachrání byť jen jeden lidský život, mají určitě smysl. Ať tedy jsou tam, kde je to důvodné, umístěny co nejdříve.
V současné době je v ČR modernizováno 52 kilometrů D1 a jsou rozestavěny 203 kilometry nových dálnic a silnic první třídy. Jak ale urychlit dokončování staveb?
Potřebná je hlavně změna stavební legislativy a spolupracovat v tom budeme s dalšími ministerstvy i s poslanci. Současný systém povolování staveb je složitý, nepřehledný a v praxi prakticky neúčinný. Výrazný pokrok v té věci činí ministerstvo pro místní rozvoj, které chystá komplexní rekodifikaci stavebního práva. To kvituji, ale nemohu se s tím časově spokojit.
Naše ministerstvo připravuje novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. K jejímu návrhu měla legislativní rada vlády připomínky a já budu usilovat, aby byl co nejdříve dopracován a předložen vládě.
Jsou ale i opatření nelegislativní, nevyžadující tolik času.
Tato opatření očekávám od investorských organizací ŘSD a SŽDC. V rámci své schůzky s vedením ŘSD jsem požádal Kováčika a jeho nejbližší spolupracovníky, aby zavedli efektivní, skutečně projektové řízení, které se bude blížit tomu, jaké je v privátních korporacích. Aby za každý modernizovaný či stavěný úsek byl na ŘSD jmenovitě odpovědný konkrétní člověk a dohlížel na to, že stavba běží.
Dále jde o odpovídající kvalitu projektování včetně odpovědnosti konkrétních osob za chyby v dokumentaci. Jako advokát vím z praxe, že právě nekvalita projektů ohrožuje, zdržuje a prodražuje stavbu. Potřeba bude dobře nastavit smluvní vztahy, aby smlouvy pak byly reálně vymahatelné a nenastávaly situace, kdy nikdo není za nic odpovědný. Nesmí se stávat, že něco je špatně, se zjistí až po předání stavby. Tomu je třeba předcházet.
Ťok byl pod ostrou palbou kritiky zejména za situaci na dálnici D1, která je často kvůli uzavírkám a nehodám téměř neprůjezdná. Dá se na tom vůbec něco změnit?
Musíme být reální. Ani modernizace D1 není sprint, ale maraton. Rozhodně se však musí zlepšit informování řidičů. Poučením v tom smyslu byla situace, která nastala loni v prosinci na modernizovaném úseku D1 přes Vysočinu, kdy tam s prvním sněhem doprava zkolabovala.
O vstupu do ANO neuvažuji
Samozřejmě se stane, že naprší nebo nasněží. Musí ale ve vzájemné kooperaci současně fungovat i policie, případně kraje a další složky. Já chci, aby všichni pracovníci začali ihned věc řešit a řidiči se včas dozvěděli, že by na daný úsek neměli vjet a že se koná, aby průjezdnost byla obnovena co nejdříve.
Od dálnic ještě nezmizely všechny billboardy, které tam neměly podle zákona stát už 1. září 2017, a v krajích jich podél jedniček zůstávají ještě stovky. Bude v tom MD razantnější?
Na otázku billboardů se zaměřím v příštím týdnu. Několik desítek billboardů u dálnic ještě skutečně je. Jsem ale rád, že někteří jejich majitelé billboardy odstraňují sami a tím šetří státu náklady. Pokud se naopak musí vést správní řízení, stojí to peníze, které by mohly být využity jiným způsobem. Pomáhá nám verdikt Ústavního soudu, který majitelům billboardů řekl, že jejich protesty už nemají žádný význam. Dosud tak bylo od dálnic odstraněno 915 nelegálních billboardů a od silnic první třídy jich zmizelo 889.
Vleklou kauzou je také příprava na satelitní mýtný systém, který má vystřídat ten dosavadní s branami. Jste si jist, že to už proběhne bez problémů, když dosavadní provozovatel Kapsch nešetří žalobami?
Jako jednu z priorit jsem si dal zajistit bezproblémové pokračování příprav na nový systém. Jsem přesvědčen, že na dálnicích bude spuštěn již letos v prosinci a na jedničkách pak v lednu. Odpovědný náměstek mne ujišťuje, že všechny potřebné kroky jsou k tomu vítězem mýtného tendru, konsorciem firem CzechToll a SkyToll, činěny. Připravuje se také informační kampaň, aby si dopravci včas vyměnili palubní jednotky.
Dořešit je ale ještě třeba způsob zpoplatnění dalších 900 kilometrů silnic první třídy, na což existují rozdílné názory.
Jsem si vědom, že stát musí postupovat uvážlivě. Určitě budu i v této věci komunikovat s Asociací krajů a Svazem měst a obcí. Pokud jde o rozsah zpoplatnění, je na MD připravována příslušná vyhláška.
Mýtné se už roky nezvyšovalo. Nechystáte jeho zdražení?
Zdražování mýtného na pořadu dne není. Zákon o provozu na pozemních komunikacích ale chceme novelizovat tak, abychom do mýtné sazby mohli promítnout externality, jako jsou hluk a emise. Dosud je totiž mýto tvořeno pouze poplatkem za užití komunikace a tam už jsme na hranici toho, co je z hlediska evropských předpisů možné na mýtném od kamionů vybrat. Teprve po schválení novely půjde vést úvahy, jak vysoká sazba mýtného bude.
Musíme mít na paměti, že výše mýta se promítne do cen zboží. Chci proto v této věci postupovat uvážlivě.
Ministerstvo dopravy nedávno připustilo, že na dálnicích by se dal rychlostní limit zvýšit na 140 kilometrů v hodině. Je to podle vás reálné?
Po vzoru Rakouska bychom skutečně chtěli vybrat ty úseky dálnic, jejichž parametry umožňují zvýšit rychlost bez nutnosti stavebních úprav. Změnu ale musíme nejprve prosadit novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích. Kdy tedy bude na vybraných úsecích možné jezdit až 140 km/h, v této chvíli říci nelze.
V Česku už dlouho skomírá vodní doprava. Má přes negativní stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP) ještě šanci dočkat se nových labských jezů?
Touto otázkou se velmi intenzivně zabývám. Prostudovány mám podklady a opatřuji si k tomu další informace. Naším cílem je plavební stupeň Děčín postavit, abychom mohli zlepšit splavnost Labe a přesunout na něj ze silnic část těžké nákladní dopravy. Musíme však vzít na vědomí doporučení Evropské komise, že kompenzační opatření, které si MŽP vymínilo pro udělení ElA, je třeba hledat na území ČR.
Stále jsme přesvědčeni, že kompenzace lze v Česku nalézt a zajistit spolehlivost labské vodní cesty. Usilovat také určitě budu o zlepšení splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic. Nicméně platí, že řešení budeme muset hledat společně s MŽP.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by se pro MD měly v chystaném státním rozpočtu na příští rok výrazně snížit finanční prostředky. Budete redukovat investiční záměry?
Tyto informace mám, o rozpočtu na příští rok se však bude teprve jednat. Samozřejmě budu usilovat o to, aby ke snížení investic do dopravy nedošlo. Není přece možné se snažit o zrychlení výstavby a současně přicházet o finanční zdroje. To jde proti sobě.
Politicky jste měl dříve blízko k ČSSD a v roce 2002 jste se stal poradcem tehdejšího soc. dem. premiéra Vladimíra Špidly. Co vás vedlo k rozchodu s touto stranou?
Vždy jsem si zakládal na tom, že v rámci své kariéry působím jako odborník. Pokud jsem byl vybrán na danou agendu, přirozeně jsem se v okolí těch lidí, kteří si mne vybrali, pohyboval. Tak to bylo i s mou rolí poradce. Měl jsem u premiéra Špidly na starost především odborářskou legislativu. Teď nejsem členem žádné politické strany a neuvažuji ani o vstupu do ANO.
