Článek
Jako ministr bral 173 200 korun měsíčně, a pokud je pobírá i nadále, za dva měsíce by to mohlo být až 346 400 korun hrubého. Právníci oslovení Právem však tento nárok zpochybnili, ministerstvo podle nich postupuje nezákonně.
„Je to absolutní nesmysl,“ řekl Právu někdejší ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal: „To snad podepsal pracovní smlouvu s prezidentem.“ Narážel tím na skutečnost, že člen vlády jako ústavní činitel je jmenován prezidentem republiky. Stanjura dodal, že okamžikem pádu Nečasovy vlády, jejímž byl členem, v čele resortu dopravy skončil a žádný pracovní poměr nikdy uzavřen neměl. To se podle něj týkalo i šéfa ODS Petra Fialy, který nebyl tou dobou současně poslancem a ve funkci ministra školství skončil dnem pádu vlády.
Obdobně se vyjádřil i bývalý ministr pro lidská práva a šéf Legislativní rady vlády, dnešní šéf klubu poslanců soc. dem., právník Jan Chvojka.
„Konstrukci ministerstva dopravy považuji za nesmysl a vůbec jí nerozumím,“ řekl Právu. Sám, jak dodal, nikdy žádnou pracovní smlouvu jako ministr neměl. „Pokud tvrdí, že je pan Kremlík v pracovním poměru, vyvstává otázka, jak třeba řešili v době jeho ministrování podle zákoníku práce jeho dovolenou, přestávky v práci nebo přesčasy,“ s nadsázkou uvedl Chvojka.
Právníci mají jasno
Také bývalý ministr spravedlnosti, nyní člen Legislativní rady vlády Jan Kněžínek (za ANO) byl v odpovědi na dotaz Práva stručný: „Výpovědní lhůtu jsem nevyužil, protože to podle mého právní úprava neumožňuje.“ Z čela resortu odešel z vlastní vůle loni v dubnu po necelém roce.
Bývalí ministři poukazují na to, že Kremlík má nárok na odchodné ve výši jednoho platu 173 200 korun hrubého a také na využívání služebního auta s řidičem po dobu tří měsíců, což upravuje zákon o platech ústavních činitelů, a nikoli zákoník práce.
Nerozumím, co předvádí. Babiš probral s Kremlíkem údajný úplatek
O odchodném i služebním autě hovoří i zpráva resortu dopravy. Podle mluvčího úřadu Františka Jemelky zatím žádné částky s končením pracovního poměru exministru vyplaceny nebyly.
Dvouměsíční výpovědní lhůtu pak zdůvodňuje tím, že ministr je považován za vedoucího organizační složky státu, kterého zákoník práce ze své působnosti nevylučuje.
„Ministerstvo dopravy postupovalo stejně při ukončení pracovního poměru předchozích ministrů dopravy s tím, že doposud všichni ostatní exministři přistoupili k dohodě o ukončení pracovního poměru a nároky z ukončení tohoto poměru tak nebylo potřeba řešit,“ napsal Jemelka Právu.
Kremlíkův předchůdce Dan Ťok (ANO) na dotaz Práva, zda měl pracovní smlouvu v době svého ministrování, neodpověděl. Pochybnosti nad postupem resortu dopravy vyjadřují i někteří právníci. „Ministr není v pracovním poměru, zákoník práce se na něj nevztahuje,“ okomentoval na dotaz Práva situaci profesor Miroslav Bělina, advokát, který působí ve funkci místopředsedy vládní legislativní rady, spolupracuje s pražskou právnickou fakultou. V roce 2009 se stal Právníkem roku v oboru pracovní právo.
Právník podá na Kremlíka trestní oznámení kvůli slovům o úplatku
Obdobně se vyjádřil také odborník na pracovní právo, advokát Michal Vrajík. „Ministr je dle Ústavy i kompetenčního zákona členem vlády a vykonává tak veřejnou funkci,“ řekl Právu. Podle něj se výkon veřejné funkce zákoníkem práce obecně neřídí. Platí to jen tam, kde tak zákoník práce nebo jiný právní předpis výslovně stanoví.
„U ministra žádný takový zvláštní předpis neexistuje a ani žádné ustanovení zákoníku práce nelze vykládat tak, že by členy vlády podřizovalo režimu zákoníku práce,“ uvedl Vrajík a doplnil: „Výkon funkce ministra tedy končí odvoláním ze strany prezidenta republiky v souladu s Ústavou a po odvolání již nenásleduje ani nabídková povinnost, ani dvouměsíční výpovědní doba.“
