Křeček diskriminovaným nepomůže, bojí se lidskoprávní organizace

Rezignací vyřešila Šimůnková vleklý problém, který mezi sebou s Křečkem měli a který vygradoval poté, co jí ombudsman odebral od 1. července všechnu její agendu. Situací se zabýval petiční výbor Sněmovny, nepřiklonil se však na žádnou ze stran sporu.

„Považuji to za problematické a mám obavy, jakým směrem se úřad veřejného ochránce práv vydává. Pan ombudsman Křeček se už v minulosti několikrát odmítl zabývat právy některých lidí, nepokládal za důležité např. právo mužů být u porodu a tak dále,“ řekla Novinkám Sokačová.

Odchod Šimůnkové ji mrzí, zvlášť proto, že se zástupkyně veřejného ochránce práv nebála zabývat i těmi nepopulárními kauzami, za něž sklízela negativní reakce veřejnosti.

Podle Sokačové tak s odchodem Šimůnkové ztrácí řada lidí pocit, že se může na kancelář ombudsmana spolehnout. „Myslím, že může dojít k tomu, že lidé nebudou mít k úřadu důvěru a nebudou mít chuť se na úřad veřejného ochránce práv obracet,“ dodala šéfka Amnesty.

Podle ní by se situací měla zabývat Poslanecká sněmovna, které ombudsman předkládá výroční zprávu. „Poslanci by měli reagovat. Poslední zpráva z petičního výboru Sněmovny, podle které šlo mezi panem Křečkem a Šimůnkovou o interní spor mezi dvěma lidmi, nebyla nejšťastnější. Domnívám se, že politická reprezentace by měla být přímější a měla by chtít, aby úřad fungoval. Můžeme se teď ptát, jak situace dopadá na všechny zaměstnance. Jestli nebudou mít strach plnit své úkoly tak, jak mají, protože se mohou bát vyhazovu z práce, když budou postupovat v nesouladu s názory pana ombudsmana,“ dodala Sokačová.

Ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý označil odchod Šimůnkové za obrovskou ztrátu.

„Na jednu stranu odchodu lituji, ale na druhou stranu paní Šimůnkovou chápu. Nejde dlouhodobě snášet takovou atmosféru, kterou Stanislav Křeček na úřadě vytvořil. Stanislav Křeček úřad veřejného ochránce práv naprosto zdiskreditoval. Na tomto postu nemá takový člověk co dělat. Jeho veřejná vyjádření a totalitní chování směrem k jeho zástupkyni jsou naprosto nepřijatelné,“ komentoval situaci pro Novinky.

Stejně i ředitel programů sociální integrace organizace Člověk v tísni Jan Černý sleduje situaci v kanceláři veřejného ochránce s nelibostí. Odchodem Šimůnkové podle něj tým lidí v úřadu, který se věnuje diskriminaci, ztratí oporu u vedení, protože pro ombudsmana Křečka diskriminace není téma.

„Dlouhodobě celý svůj profesní život útočí verbálně na romské rodiny a diskriminaci popírá. Postup Stanislava Křečka je právně možný, odporuje ale duchu zákona o veřejném ochránci práv a jako takový je jen intrikou zlého muže, jak se zbavit nepohodlné oponentky,“ sdělil Novinkám Černý.

Podle něj nyní oběti diskriminace nemohou spoléhat na to, že budou mít u ombudsmana zastání. „Ombudsman Křeček veřejně ponižuje romské rodiny, přisuzuje jim kolektivní negativní vlastnosti, projevuje se více jako pravicový, konzervativní populista než jako jmenovaný šéf úřadu na ochranu občanů, i přes protesty různých aktérů. Já sám bych nevěřil ve férové a nezaujaté vyřízení podnětu,“ uzavřel Černý.

Ředitelka organizace In Iustitia, která pomáhá obětem násilí z nenávisti, Klára Kalibová věří, že úřad i pod vedením Křečka bude fungovat dál. „Není to úřad jednoho muže. Věřím, že odborný aparát, což jsou desítky právníků a právniček, udrží agendu. Ale mám obavu, že se Stanislav Křeček začal chovat velmi despoticky. Nejdřív odebral agendu Monice Šimůnkové, a poté shromáždil ve svých rukou moc nad celým úřadem,“ řekla Novinkám.

I podle Kalibové by měla zakročit Sněmovna, i když Křečka nemůže odvolat. „Mělo by dojít ke kontrole úřadu,“ míní. A diví se, že se dosud poslanci k ombudsmanově chování nevyjádřili kriticky. „Očekávala bych alespoň deklaratorní stanovisko Sněmovny. A do budoucna vybrat někoho, kdo lidská práva hájí a hájí je důvěryhodně. To nebyl Stanislav Křeček ani v době, kdy se ombudsmanem stal,“ podotkla Kalibová.

Ke změně zákona o veřejném ochránci práv však nakloněná není. „Neodvolatelnost ombudsmana zajišťuje jeho nezávislost. Neměli bychom přistupovat k urychleným závěrům, které by se nám nemusely v budoucnosti vyplatit. Předchozích 20 let byl úřad obsazen lidmi, kteří to s lidskými právy mysleli vážně a snažili se chránit práva všech znevýhodněných. Nyní sice kvůli personálnímu obsazení úřad nebudí důvěru veřejnosti, ale není to podle mě na změnu zákona,“ dodala pro Novinky.

Křečka na konci června zkritizoval také Senát. Podle něj se dopouští předsudečných a xenofobních výroků na adresu menšin a uprchlíků. Zvlášť rezonovalo prohlášení Křečka, že Romové nemají problém s bydlením kvůli diskriminaci, ale proto, že „devastují bytový fond a přeměňují části obcí ve vyloučené lokality“. Tento výrok v únoru znepokojil také Evropskou komisi, která po ombudsmanovi žádala vysvětlení.

Kontroverze vzbudil Křeček i v roce 2020, kdy označil přítomnost otce u porodu za možnost, nikoliv lidské právo. Křeček se také kriticky vyjádřil na adresu lidí ze sociálně vyloučených lokalit. Podle něj si mohou za své problémy velkou měrou sami.

Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu. Dle současné právní legislativy je neodvolatelný. Křeček je ve funkci od roku 2020.