Článek
Je mu teprve deset let, chodí do čtvrté třídy základní školy. Po neděli se však může plnohodnotně pyšnit titulem král. Při jízdě na koních po vesnici jej doprovázela družina osmnáctiletých mladíků. Před více než dvaceti lety to bývali odvedenci před nástupem na základní vojenskou službu. I dnes ale chlapci vnímají, že jízda králů pro ně znamená přechod z věku chlapce na muže.
Jejich slavnost si ve Vlčnově nenechaly ujít tisíce milovníků folkloru nejen z Česka, ale i ze zahraničí. „Jsem trochu nervózní. Ale vyspal jsem se dobře. Těším se moc, ne až to skončí, na jízdu, na koně. Hodně jsem trénoval. Připravoval jsem se asi půl roku,“ přiblížil letošní vlčnovský král Zdeněk Janča.
K větší pohodě při jízdě na koni při jízdě na koni přes celou vesnici pomohl fakt, že rád sportuje. „Tělocvik je spolu s matematikou můj nejoblíbenější předmět ve škole,“ přiznal desetiletý Zdeněk.
Králem se může stát pouze jedenkrát, o to víc si tohoto titulu považuje. A zvykl si i na převlek do dívčího kroje a několikahodinové mlčení, kdy musel mít na koni růži v ústech. „Od Zdeňkova narození jsme věděli, že bude králem. Je to pro rodinu čest. Děda si přál, aby byl králem i Zdeňkův otec Martin. Což se mu podařilo. A dneškem se mu splnilo i to, že je králem jeden z vnuků,“ řekla Právu maminka vlčnovského krále Barbora Jančová.
Přípravy na jízdu králů byly podle ní náročné. „Bylo toho moc. Zkoušek, všeho, aby kroje byly naškrobené, aby to všecko bylo tip top. Ale užíváme si to. Člověk to musí dělat od srdce, tou duší, protože je to něco, co mu zabere spoustu času. Bez nějaké podpory známých, kamarádů, rodiny, kteří se do toho angažují, by nebylo možné vůbec nic udělat,“ řekla ČTK Jančová.
Letošní vlčnovský král, jeden ze tří synů manželů Jančových, se věnuje hned několika sportům. „Rád jezdím na freestylové koloběžce, kole a kolečkových bruslích, hraji ping-pong, fotbal a chodím do hasičů,“ dodal král.
Letos dvanáct legrútů
Královskou družinu pro letošek vytvořilo dvanáct svobodných hochů, takzvaných legrútů. Roli legrútů vždy plní chlapci, kteří v daném roce dosáhnou osmnácti let. Mnohdy se mezi nimi objevují i bývalí králové, tentokrát tomu tak ale podle Petry Kučerové Brandysové ze spolupořádajícího Klubu sportu a kultury Vlčnov nebylo.
Podle etnografů může mít jízda králů původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý možný původ tradice vidí v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad v 15. století. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Od roku 2011 je jízda králů zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Vlčnovská jízda je nejznámější, další se konají v Kunovicích a Hluku na Uherskohradišťsku a ve Skoronicích na Hodonínsku. Jediná vlčnovská se jezdí každoročně, letos se však jízda králů postupně uskuteční na všech čtyřech místech.