Kolik se nakazilo očkovaných? Kde netestujeme, tam nevidíme, přiznává Dušek

To je naprosto správná otázka. Ti očkovaní jsou testovaní buď kvůli tomu, že je k tomu nutí například cestování, kde bez ohledu na vakcinaci potřebují test. Dále tam jsou i preventivní testy, tedy indikované lékařem, to se týká zejména lidí v seniorním věku. A jsou tam testy indikované hygieniky, například protože se kolem vás vyskytl klastr nebo se objeví případy nákazy ve vašem okolí.

Pokud vás hygienická stanice vyzve a bude vás indikovat k testování z nějakého důvodu, třeba kvůli klastru ve vašem okolí, tak ten test musíte absolvovat. Pokud se zjistí, že jste pozitivní, tak jste pozitivní. Drtivá většina těch pozitivně testovaných jsou nákazy, které byly zachytávány krátce po podání dávky, takže člověk ještě nemohl být úplně chráněn. Ale ono se ukazuje, že delta umí i přes očkování nakazit. Směrem do podzimu bude ta pravděpodobnost narůstat.

Do jaké míry je to vypovídající? Je to popisná analýza, která postupem času roste. Jak narůstá počet naočkovaných lidí druhou dávkou, tak roste i pravděpodobnost, že se tento člověk setká s virem. Do toho roste i doba od toho samotného očkování a ta imunita může slábnout. Ta procenta z nově nakažených, co jsou vakcinovaní, zatím vnímejme jako průběžné sledování.

Skutečné procento, exaktní procento, s jakým potenciálem ta varianta viru, kterou tady teď máme, bude nakažovat i očkované, zjistíme až na podzim. Teď v tom hraje velkou roli i sezonní efekt.

Ale závěry lze v tuto chvíli učinit tři. První závěr je, že i očkovaní se mohou nakazit, žádná vakcína není stoprocentní. Ta nákaza je mnohem pravděpodobnější krátce po očkování, takže i člověk, který je po očkování krátkou dobu, by měl být opatrný. Druhý závěr je, že v tuhle chvíli se určitě nákaza dominantně šíří mezi mladými lidmi, a to mladými neočkovanými lidmi. Třetí závěr je, že vakcinace naprosto zásadním způsobem blokuje vývoj těžkého průběhu onemocnění.

Například třicátníci i čtyřicátníci jsou taky velmi solidně testovaní. Samozřejmě máte pravdu a platí základní doktrína, že pokud netestuji, tak nevidím. Určitá míra zkreslení tam tedy může být, a proto jsem vám už odpověděl, že teprve podzim jednoznačně ukáže, s jakou silou ta nákaza dokáže prolomit vakcinaci.

Ano, potenciál nakažlivosti očkovaným se zjišťuje. Nejsem na tohle expert, abych to posuzoval. Jak moc je to problém, že ten nakažený očkovaný nakazí další lidi, to nám ukáže zase až spíše to září, až začnou lidi normálně žít. Až se začnou v práci setkávat větší kolektivy, děti budou ve škole, tak do 14 dnů při trasování budeme vidět potenciál šíření nákazy z toho očkovaného.

Takže to uzavřeme, určitě se to sleduje, určitě ta data budou. Ale až za několik týdnů.

Bohužel musím říct, že na podzim se čísla, kterou jsou nyní opravdu nádherná, musí nevyhnutelně zkazit. Je ale evidentní, že do září vstoupíme s velice evidentními čísly, to by se musela stát nějaká úplná pohroma, aby to vyskočilo nahoru. Budeme mít v populaci virovou nálož, která se jeví pod kontrolou. Přeji si, i když dojde k nárůstu počtu případů, tak aby to nemělo zdravotní dopad.

Bude narůstat počet nově nakažených. Budou to případy převážně neočkované, tam k tomu boostu určitě dojde. A k tomu zhoršení dojde i kvůli tomu, že s rostoucí vzdáleností od vakcinace určitě nebude každý člověk chráněn stejně silně.

Jak rizikové to teď na podzim bude, rozhodne řada faktorů. Jedním z nich bude, jakým způsobem se nám podaří proočkovat co nejvíce mladou a mladší střední věkovou populaci, která se v září vrátí do škol a zaměstnání a s tím se zvýší i počty kontaktů.

Druhý faktor je, zda se nám podaří co nejvíce snížit tu kohortu potenciálně zranitelných seniorních lidí, kterých máme teď v populaci asi 440 tisíc, a mnozí jsou k nákaze opravdu naivní. A třetí faktor je, zda ta vakcinace, která byla u některých provedena v lednu či v únoru u těch nejvíce zranitelných skupin obyvatel, vydrží. To vše rozhodne o tom, jak bude vypadat podzim.

Do protipólu si můžeme scénáře dát dva. K tomu prvnímu nedojde, tedy že doočkujeme seniorní populaci, vakcinace bude dlouhodobě trvalá a celkovou populaci naočkujeme z nějakých 75 až 80 procent. V tu chvíli by vývoj měl běžet podle scénáře, který nemocnice už nebudou cítit jako rizikový a nebudou muset omezovat elektivní péči.

V tuto chvíli jedeme podle nejoptimističtějšího scénáře. Je to vidět i na relativní pozitivitě testů. A i objem testů, který se provádí, je dost reprezentativní k tomu, abychom mohli říct, že jsme na dobré cestě. Pokud by všechny faktory selhaly a nedoočkujeme ty mladé a seniorní skupiny, tak ani potom ta situace nesignalizuje, že bychom dosáhli síly minulého podzimu. Mohla by se ale dostat až k padesátiprocentní síle, tedy denní počty nových případů by mohly být hodně nad tisíc a v nemocnici by mohlo dojít k obsazenosti JIP až ke dvaceti procentům. Cokoliv, co je nad to, už je vysoce riziková věc, která by zase začala tlačit na elektivní péči. Tenhle scénář zatím ale vypadá jako velmi málo pravděpodobný, spíše nepravděpodobný.

Celá strategie nyní směřuje k tomu, že už se nebude zavírat. Všichni dělají všechno pro to, aby mohla maximálně fungovat režimová opatření v obchodech, hospodách apod.

Určitě bych s vámi nesouhlasil, že to je utopie. Utopie je něco, co se nemůže nikdy stát a je to vysněné. Dostat se na konci září třeba až k osmdesáti procentům je spíše ambiciózní cíl, nikoliv utopie. Je potřeba poprosit všechny o pomoc, protože to by bránu šíření zavřelo velmi efektivně. Stále zůstávám optimistou.

Nejméně proočkované jsou skupiny mladých lidí do třiceti let. To jsou lidé, kteří si v létě užívají dovolenou a života, což je naprosto v pořádku, a začátkem září se tito lidé vrátí do práce. To se může projevit dokonce i skokovým nárůstem a zájmem o očkování. Opravdu pořád ještě věřím, že to nějakým takovým způsobem bude. Když teď vezmu počet lidí, kteří se očkují, a k tomu přičtu registrace, tak jsme kousek od sedmdesáti procent.

Pořád si myslím, že máme obrovskou šanci, že ta podzimní vlna nebude mít dramatický dopad na nemocnice, a tím pádem se covid zařadí mezi respirační nemoci, které by měly být dominantně řešeny, a svět, alespoň ten český, se začne vracet do normálu.

Ne dříve než v polovině září. Teď je ještě brzy, očkování je ale určitě hlavní nástroj.

Neumím odpovědět, protože neznám situaci v těchto státech. Záleží to na spoustě faktorů, netroufám si posuzovat jejich životní styly a chování dané populace. Když jsem se ale třeba bavil s kolegy v Izraeli, tak měli velký problém s praktikujícími, ortodoxními náboženskými komunitami, které se pravidelně scházejí. Ve velkých počtech slaví nějaké náboženské svátky, nebo dokonce i třeba konec týdne. Zatímco v Británii nic takového není. Největší problém na podzim tam byli přistěhovalci, kteří například z Indie měli hodně těch importů nákazy.

Počkejme si ale na druhou polovinu září a soustřeďme se na sebe. Když nemám dopsané domácí úkoly, je lepší nesledovat, jestli je soused má, a neargumentovat tím, že to taky nesplnil. Máme krásnou možnost významným způsobem omezit šíření covidu, pojďme to udělat na maximum.

Další skvělou vstupenkou do lepšího podzimu je i to, že nerostou nákazy zdravotnických pracovníků, jejich proočkovanost narostla. Nikdy to nemůže být stoprocentní, ale u lékařských zdravotnických pracovníků je proočkovanost asi 77 procent. Prostor pro zlepšení tam ještě je, takže i tímto bych je chtěl požádat o to, aby se nechali naočkovat.

Průměrně je teď přijímáno do nemocnic denně asi pět pacientů s covidem. K nedělní půlnoci leželo v nemocnicích 52 pacientů s covidem. Řada z nich má hlášen lehký průběh, nebo dokonce asymptomatický. To znamená, a můžeme dovozovat, že třeba přišli do nemocnice s nějakým jiným zdravotním problémem, a přitom se zjistilo při testu, že jsou pozitivní. V těžkém stavu jich je jedenáct, z toho tři jsou na umělé plicní ventilaci a jeden na přístroji ECMO. Vzhledem k těm počtům z toho celkově nelze udělat žádný závěr. Jsou to prostě unikátní příběhy a nejde to zobecnit.

Ano. Jsou to individuální příběhy. Počty hospitalizovaných určitě narostou na podzim a doufejme, že ne dramaticky.