Koalice po půlnoci prosadila restituce, opozice vzdala obstrukce a odešla ze sálu

Nyní bude zákon čekat, zda ho podepíše prezident. Ten požadoval záruku, že nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948.

Norma vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve dostanou majetek v hodnotě 75 miliard korun a dalších 59 miliard korun jako náhradu.

Opoziční poslanci se snažili jednání čtyřikrát přerušit, ani v jednom hlasování ale neuspěli. Zvolili tak taktiku obstrukcí a vystupovali se sáhodlouhými projevy, v nichž popisovali historické události i důvody, proč jsou církevní restituce špatné. [celá zpráva]

Po půlnoci ale svou snahu vzdali. Nejprve ohlásil odchod svých poslanců ČSSD ze sálu místopředseda strany Lubomír Zaorálek, posléze i šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Šéfka klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová se následně snažila prosadit dvouhodinovou přestávku, což by znamenalo, že by se poslanci do lavic vrátili někdy kolem půl třetí. Její protějšek z ODS Zbyněk Stanjura ale prosadil, aby se o tom hlasovalo a přestávku zákonodárci Věcem veřejným nedovolili.

Opozice byla pryč, neměl kdo přednášet přihlášené příspěvky, a tak se hlasovalo. Pro zákon zvedlo ruku 102 poslanců. Proti byl jediný poslanec - Radim Fiala, který minulý týden vystoupil z ODS.

"Mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo," řekl ke schválení zákona ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Poslanec Martin Doktor v průběhu jednání oznámil, že se se zástupci koalice dohodl na tom, že církve budou platit daň z prodeje vráceného majetku. V nynější úpravě se s tímto osvobozením od daně počítá. Doktor oznámil, že v takovém případě zákon podpoří, a jakmile bude přijat, předloží příslušnou novelu.

"Církvím bude do budoucna uložena povinnost platit daně tak, jako je platí každý jiný daňový poplatník, každá jiná právnická osoba takového druhu," řekl Doktor.

Sněmovna zákon poprvé schválila v červenci po celonočním jednání. Následně jí ho vrátil Senát. Koalice si následně nebyla jistá, zda má zákon mezi poslanci podporu potřebné nadpoloviční většiny a dvakrát hlasování odložila.

Církve by měly dostat majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak přestane církvím hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.