Článek
Nosorožci připravovaní v královédvorské zoo na celoživotní misi ve rwandském Akagera National Parku, odletí koncem letošního června.
„Jasmína je taková divoká holka. Jsem šťasten, že má takovou energii. To, že je divoška, znamená, že se možná v podmínkách jejich předků bude reprodukovat,“ poznamenal na adresu devítileté kmotřenky Vetchý. Zvířata ve věku od tří do devíti let položí základ nové populace nosorožců zcela vyhubené před čtvrt stoletím, kdy ve Rwandě decimovala lidi i zvířata občanská válka. Genocidu přežila jediná nosorožčí samice, jež pošla v roce 2007.
Aklimatizaci pomůže i české seno, které s nimi do Rwandy poletí, uvedl ředitel Safari parku Přemysl Rabas.
Trojici nosorožců ze Dvora Králové doplněnou o další dva kusy ze zahraničních zahrad zoo Rwandě daruje. Demonstruje tak úlohu zoologických zahrad, navracet ohrožené druhy do přírody. Stádečko se už půldruhého roku oťukává ve Dvoře Králové. „Skupina má větší šanci se společně v nových podmínkách aklimatizovat,“ přiblížil šéf mezinárodních projektů Safari parku Jan Stejskal.
„Aklimatizaci pomůže i české seno, které s nimi do Rwandy poletí,“ doplnil ředitel Safari parku Přemysl Rabas.
Ondřej Vetchý
Zoologové vybrali pro rwandskou misi nosorožce nejpříbuznější vyhubené rwandské populaci. „Jde o zvířata postradatelná pro Evropu a geneticky nejlepší pro Rwandu,“ upřesnil Stejskal. Čeští, angličtí a dánští černí nosorožci mohou spolu s 18 jedinci dovezenými do Rwandy z Jihoafrické republiky, postupně vytvořit populaci s dostatečnou genovou variabilitou. „Nosorožci z Evropy přispějí k udržitelnosti nosorožčí populace v Akageře,“ míní Eugene Mutangana z organizace Rwanda Development Board.
Náklady transportu pětice nosorožců chce Safari park zaplatit prostřednictvím sponzorů z celého světa. „Letenka vyjde na 150 tisíc euro, z čehož máme zhruba polovinu,“ upřesnil ředitel Safari parku Přemysl Rabas. Cestě doposud největšího počtu nosorožců z Evropy do Afriky předcházel vzdělávací projekt cílený na rwandské domorodce. Zoologové chtějí hlavně budoucí generaci Rwanďanů naučit bezkonfliktnímu soužití s ohroženými zvířaty. Školáky hodlají přesvědčit o nutnosti nosorožce chránit a o nesmyslnosti vybíjení ohrožených zvířat kvůli pověrám o léčivých účincích jejich rohů.