Kmenové buňky do kloubů? Je to šarlatánství, varují ortopedi

Ortopedi ale varují: Pozor! Je to šarlatánství. Kmenové buňky jsou základní. S jejich pomocí dnes výzkumníci dokážou v laboratořích vypěstovat nové orgány.

Jenže u kloubů by musely, jak vysvětlují ortopedi, mít buňky sílu a schopnosti svalnatého dělníka se sbíječkou, aby rozpáčily sesedlé klouby a osekaly je.

„Léčba pomocí kmenových buněk je sice perspektivní, ale u artrózy nemá schopnosti božího zásahu. Přál bych pacientům, aby se jim ulevilo od bolestí bez nutnosti operace, ale kmenové buňky toho zatím schopné nejsou,“ vysvětloval na semináři v parlamentu profesor David Pokorný z 1. ortopedické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol.

Zdůraznil, že jeho výklad je stanoviskem celé lékařské ortopedické společnosti. Léčbu artrózy kmenovými buňkami v současné době dal v prezentaci ortopedů na stejnou úroveň jako šarlatánství či doplňky stravy, jako jsou žraločí chrupavky a kolagenové tablety.

Proti chvalozpěvným článkům o zázračné metodě v některých lékařských časopisech a televizních reportážích stavějí ortopedi praktické zkušenosti stovek zklamaných pacientů.

„Doktor mi kmenové buňky do levého kolena vstříkl už téměř před rokem. No, a nějak nefungují. Bolí to stejně. Zaplatil jsem mu 37 tisíc. Doktor mi pak řekl, že se asi nechytily, že jsem moc starý,“ popisuje osmasedmdesátiletý překladatel Milan Šrámek z Prahy.

„Že jste moc starý, že se nechytily? To je absolutní nesmysl. To pak lidem říkají, když se diví jako vy. Takto napálených pacientů máme jen na našem pracovišti desítky. Kdyby vám tam dal vodu, vyjde to nastejno. To už hraničí s lékařskou etikou,“ netajil rozhořčení Pokorný.

Jeden z jeho z pacientů za aplikaci kmenových buněk do obou kyčlí zaplatil dokonce sto tisíc korun. Výsledek: nula. Řešení: operace. Jen se zbytečným zpožděním.

Podle Pokorného není problém vstříknout buňky vedle kloubu. Jenže aby účinkovaly, musí být přímo v něm. Potíž je však v tom, že kloub postižený artrózou bývá často už velmi zatuhlý. Na rentgenu je to dobře patrné i pro pacienta. Kloub a jamka už vypadají téměř jako jeden celek.

„Aby se tam kmenové buňky dostaly, musely by štěrbinu v kloubu rozpáčit,“ dodal.

„Aby se tam kmenové buňky dostaly, musely by štěrbinu v kloubu rozpáčit,“ dodal. Přitom když je kyčelní kloub už zatuhlý, tak pořádně. Ve štěrbině působí síly odpovídající až 200 kg na cm², což je, jako když tři lidé stojí na kostce cukru.

Následně by buňky, stejně jako operatér, musely dokázat odsekat degenerativní výrůstky v kloubu. Teprve pak by mohly zmutovat na chrupavku.

„Publikují se důkazy, že došlo k nadzvednutí kloubní štěrbiny nebo obnovení menisku. Nevěřme ale všemu. Počkáme si na vědecké publikace ve skutečně renomovaných světových odborných titulech. Možná bych souhlasil se zmírněním bolesti, ale tak funguje na řadu pacientů i fyziologický roztok,“ uvedl doktor Pokorný. Naznačil tak vliv placebo efektu.

Jde však o velký byznys. Artróza totiž postihuje ke stáru téměř každého, přičemž pacientů, které postihuje, přibývá s tím, jak se prodlužuje průměrný věk.

Výzkumné instituce již do vývoje nasypaly horentní částky. Snaží se proto část nákladů kompenzovat za pochodu. „To ale není solidní přístup, do toho zatahovat pacienty,“ zdůraznil Pokorný.

„Je-li ta metoda neúčinná, jedná se o obzvlášť odsouzeníhodný podvod. Lidi trpí, věří, že jim lékař pomůže, a on si nechá zaplatit s vědomím, že je to jakýsi experiment s pochybným výsledkem,“ neskrýval rozhořčení právník se specializací na zdravotnictví Jan Zahálka.

Podle mínění dalších právníků by ale obžaloba na trestný čin podvodu byla zřejmě smetena soudy ze stolu s tím, že se jedná o občanskoprávní spor.

V tom by ale pacienti už mohli mít šanci na kompenzaci od lékařů, kteří jim kmenové buňky prodali, s ohledem na nový občanský zákoník.