Článek
Když ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu oznamoval, že se od pondělí vrátí do Česka nouzový stav, současně s tím představil řadu tvrdších plošných opatření, která mají během své čtrnáctidenní platnosti pomoci ke snížení reprodukčního čísla pod hodnotu jedna, a tedy zbrzdit šíření viru ve společnosti.
Prymula tehdy uvedl, že po skončení tvrdých opatření za 14 dní oznámí v případě, že se podařilo číslo R snížit, další, ale mnohem mírnější tzv. udržovací opatření, s nimiž budeme muset vydržet do doby, než přijde vakcína a život občanů se bude moci vrátit k normálu.
Prymula: Očkování je jednodušší než opatření, ekonomika to nevydrží
Novinky se proto Prymuly zeptaly, co se stane, když se většina občanů odmítne nechat na covid naočkovat, a vakcína tak nebude onou „spásou” koronavirové epidemie. Malá ochota nechat se očkovat je u Čechů patrná například v případě chřipky, zájem o tuto vakcínu má pouze šest až osm procent lidí.
„Pokud by nedejbože nastala situace, že by se proočkovalo jen osm procent populace, tak si troufám říct, že by tu ten virus dále koloval v podobné míře. Pak bychom v podobné křeči působili dalších mnoho měsíců. Nicméně já doufám, že se to nestane a lidé pochopí, že tady to očkování skutečně namístě je,” uvedl na dotaz Novinek ministr.
Očkování je podle něj v první řadě mnohem jednodušší cesta než sociální a ekonomická opatření. „Ekonomika by to prostě nevydržela, nemůžeme zůstat v nějaké omezené ekonomické relaci po dobu dvou let,” dodal.
Ke zvládnutí epidemie dopomůže podle něj kombinace dvou faktorů: poměrně vysoké proočkovanosti a pak promoření populace. „Bude to kombinace určitého promoření populace, což bude menší část, a pak těch, kteří se proočkují. A já myslím, že se budeme nuceni dostat na proočkovanost kolem 60 procent, jinak ten virus tu bude intenzivně cirkulovat dál,” přednesl Prymula.
Zdravotníci by měli chránit své pacienty
Očkování by podle vakcinologa a člena resortní pracovní skupiny pro uvolňování opatření Romana Chlíbka mělo být dobrovolné a hrazené státem.
Ministerstvo podle něj bude v případě nezájmu veřejnosti apelovat hlavně na zdravotnické a sociální pracovníky, aby očkování na covid podstoupili z důvody ochrany svých klientů. Naočkovat by se měli také zaměstnanci kritické infrastruktury, aby se případně předešlo personálním kolapsům v klíčových oborech.
„Každý lékař by měl mít hlavně snahu ochránit svého pacienta, a pokud je pro zdravotníky zcela běžné se nechat očkovat například proti virové hepatitidě B, přestože je její výskyt zcela minimální a jsou to desítky případů ročně, tak stejně podobně by se mělo stát profesionální ctí i to očkování proti covidu,” míní Chlíbek.