Kdo povede Česko do eurovoleb? Strany sázejí na osvědčené tváře

Definitivní podobu kandidátek strany představí zřejmě až v průběhu února či března. Mnohé z nich totiž budou o svých kandidátech rozhodovat až na svých sjezdech. Už teď je ale zřejmé, že žádné velké překvapení voliče nečeká a lídry kandidátek budou vesměs současní europoslanci.

ANO podle informací Novinek vsadí na současnou europoslankyni a manažerku Ditu Charanzovou. Ta by tak měla vystřídat lídra z minulých voleb Pavla Teličku, který se s hnutím rozešel předloni kvůli kritice Miloše Zemana i rozdílnému pohledu na evropské otázky.

Charanzová má podporu i lídra ANO Andreje Babiše. O konečné nominaci bude strana rozhodovat v únoru na celostátním sněmu strany.

Se stejnými tvářemi do voleb půjdou i lidovci. Ti ještě zvažovali variantu jít do voleb společně s TOP 09 a Starosty, ale tu zamítl v listopadu celostátní výbor strany. [celá zpráva]

Kandidátku lidovců povede současný europoslanec Pavel Svoboda. Na druhém a třetím místě budou jeho kolegové Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Na čtvrtém místě je vysokoškolský pedagog Jaroslav Suchý, na pátém předseda evropského výboru Sněmovny Ondřej Benešík.

TOP 09 a Starostové tedy s nějvětší pravděpodobností půjdou do voleb společně. Ačkoliv europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil Novinkám minulý týden uvedl, že definitivní domluva nad projektem ještě není. O konečném složení kandidátky bude také jasno až na přelomu ledna a února.

O postu lídra by se mělo rozhodnout právě mezi ním a dalším europoslancem a někdejším viceguvernérem ČNB Luďkem Niedermayerem. Podle informací Novinek uvnitř TOP 09 probíhá spor mezi křídlem bývalého předsedy strany a dnes předsedou klubu poslanců Miroslavem Kalouskem a křídlem Jiřího Pospíšila. Právě lidé kolem Kalouska by si na post lídra spíše představovali Niedermayera. Pospíšil ale Novinkám v pátek řekl, že je připraven koalici do voleb vést.

Občanští demokraté jdou do voleb také se známou tváří. Kandidátku povede jejich současný europoslanec Jan Zahradil, který bude zároveň i kandidátem frakce Evropských konzervativců a reformistů, kam ODS patří. Konečnou podobu kandidátky a návrhy k místních organizací by měla schvalovat výkonná rada koncem ledna.

Sociální demokraté budou o složení kandidátky rozhodovat na ústředním výkonném výboru koncem ledna. Kandidátku by měl vést současný europoslanec Pavel Poc a záda by mu měla krýt taktéž europoslankyně Olga Senhalová. Mezi uchazeči o křeslo v Evropském parlamentu naopak už nebudou Miroslav Poche a Jan Keller.

To širší vedení KSČM už si lídryni své kandidátky zvolilo v prosinci. Povede ji současná europoslankyně Kateřina Konečná.

Šanci na úspěch v letošních eurovolbách oproti těm minulým mají i Piráti. Ti se v roce 2014 do Evropského parlamentu neprobojovali. Lídrem kandidátky byl tehdy současný předseda strany Ivan Bartoš. Strana si o podobě kandidátky rozhodne 19. ledna na celostátním fóru a jako o největším adeptovi na lídra kandidátky se mluví o místopředsedovi sněmovního výboru pro evropské záležitosti Milukáši Peksovi. Podle svých slov má zatím i nejvíce nominací z krajů. Ty se u Pirátů uzavírají v úterý v noci.

Navzdory své vytrvalé kritice Evropské unie se do eurovoleb chystá i SPD Tomia Okamury. Podle předsedy Okamury právě jen na půdě EP může strana aktivně hájit myšlenku zrušení Evropské unie v její dnešní formě.

Okamura Novinkám řekl, že o podobě kandidátky chce strana rozhodnout během února a společnou strategii a kampaň plánují vést společně s dalšími krajně pravicovými stranami, jako je například francouzská Národní fronta Marie Le Penové nebo italská Liga Severu Mattea Salviniho, který je i kandidátem celé frakce. V roce 2014 Tomio Okamura do eurovoleb poslal stranu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ale strana neuspěla.

V pořadí již deváté volby do Evropského parlamentu se budou konat v zemích EU od 23. do 26. května. Na území České republiky se budou konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. V úterý o tom rozhodl prezident Miloš Zeman. [celá zpráva]

Češi k urnám půjdou teprve počtvrté. Celkem má nyní europarlament 751 poslanců, po brexitu by jich mělo být 705. Počet českých zástupců se nezmění, zůstane jich 21.

Poslední volby do Evropského parlamentu v roce 2014 provázela v Česku rekordně nízká účast, k urnám přišlo pouze 18,2 procenta oprávněných voličů.