Kdo chce armádě dodat drony, musí koupit i vojenské tatry

Odborníci to považují za problémové. Výrobce náklaďáků totiž může významně ovlivnit šance jednotlivých ucha­zečů.

Tato podmínka vychází z výzvy k předběžné tržní konzultaci, kterou mají Novinky k dispozici a se kterou ministerstvo obrany v nedávné době oslovilo potenciální zájemce.

Podle právníka se specializací na veřejné zakázky Miroslava Šianského to fakticky znamená, že drony bude moci dodat jen ten, komu budou firmy ze zbrojařského impéria Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada ochotny dodat náklaďáky.

Samozřejmě není povinností Tatry všem uchazečům její vozy prodat a také udělat stejnou cenovou nabídku. „Pokud je součástí poptávky dronů i nákladní platforma Tatra, je to problém,“ uvedl Šianský.

„V podstatě by to byla Tatra, kdo by určil, že ten nebo onen může vůbec podat nabídku, když už se budeme bavit o nabídce. Byla by to v podstatě Tatra, kdo řekne, s těmi spolupracujeme a zbytku nedodáme, takže zbytek se ani nemůže účastnit nabídky,“ dodal advokát. Ten v minulosti také pracoval na ministerstvu obrany.

Tatra odmítla, že by nějak měla selektovat případné dodavatele. „Tatra jako subdodavatel nabízí svůj podvozek všem dodavatelům za stejných podmínek. Jedná se nejen o etický princip, ale i logické byznysové jednání. Tatra má zájem, aby její podvozek byl výrobci nástaveb a aplikací co nejpoužívanější, a proto je zásadní nabízet všem stejné podmínky,” uvedl mluvčí společnosti Andrej Čírtek.

A k čemu vlastně drony tatry potřebují? Nákladní vozy by měly soužit k nakládce a převozu kontejneru, ve kterém budou drony uloženy. Žádné speciální úpravy nepotřebuje. Podle odborníků svázanost nákupu dronu a nákladního vozu není vůbec nutná.

Jak již Novinky a Právo nedávno informovaly, česká armáda chce v nejbližších letech pořídit malé i velké bezpilotní prostředky, jejichž význam a nesporné výhody ukázala válka na Ukrajině.

Podle výzvy k předběžné tržní konzultaci, kterou mají Novinky k dispozici, má armáda zájem o drony s maximální vzletovou hmotností 1300 kg, minimálním rozpětím křídel 15 metrů a výdrží ve vzduchu více než 15 hodin.

V jedné sadě kompletu TUAS (Tactical Unmanned Air System) mají být tři drony včetně příslušenství, nejrůznější stanice a terminály, ale také například příslušný počet standardizovaných ISO kontejnerů určených k přepravě a „relevantní počet nakládací a přepravní techniky pro zmíněné kontejnery na platformě českých nákladních automobilů Tatra používaných AČR (optimálně T-815-7 8x8) či terénní vozy Toyota Hilux.

Zatímco s terénními toyotami by dodavatelé neměli mít problém, tatry vyrábí a licence na ně drží pouze skupina CSG.

Podobně jako Šianský hovoří také například právník protikorupční nevládní neziskové organizace Transparency International Petr Leyer.

„Na první pohled to vypadá, že by to mohlo být diskriminační, a ono to do velké míry být tak i může. Otázka je, jestli to nemá nějaké reálné zdůvodnění, proč to je takto napsáno. Vidím tam potenciální problém,“ uvedl Leyer, který však podotkl, že se stále jedná o průzkum trhu, a ministerstvo tak může následně při samotném zadávacím řízení požadavky upravit dle výsledků šetření.

Jenže v minulosti ale ministerstvo realizovalo řadu nákupů bez výběrového řízení, přičemž své rozhodnutí opíralo právě o výsledek průzkumu, jako je tento.

Novinky se s dotazy, proč resort spojuje plánovanou zakázku na drony s tatrami, obrátily na ministerstvo obrany. Mluvčí Jiří Caletka přičlenění zmíněných náklaďáků do poptávky zdůvodnil jednotností vozového parku české armády, kde právě tatry tvoří významnou část.

„Je logické, že zadavatel v rámci unifikace vozového parku AČR požaduje již zavedené podvozky vyrobené společností Tatra. Zjištění, zdali je každý z potenciálních dodavatelů schopen vyhovět požadavku zadavatele na dodání výše uvedených podvozků, je předmětem probíhajících předběžných tržních konzultací. Jakmile bude výsledek předběžných tržních konzultací znám, zaujme k němu zadavatel příslušný postoj,“ sdělil Novinkám Caletka.

Na otázku, zda by resort pro zjednodušení podmínek pro případné dodavatele nemohl vozidla nakoupit mimo tuto chystanou zakázku a napřímo od Tatry na základě nějaké rámcové dohody, reagoval následovně: „Ministerstvo obrany v současné době nerealizuje žádnou ze smluv, na jejímž základě by bylo možné tato vozidla pořídit.“

Stát také dlouhodobě usiluje o to, aby se na veřejných zakázkách podílel z určité části domácí průmysl, otázkou ovšem je, zda právě tento způsob je tou optimální cestou. Argumentaci resortu ovšem zpochybňuje i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

„Vyjádření ministerstva postrádá logiku. Cílem je nakoupit pro armádu nejlepší možné drony, srozumitelným požadavkem je i ten, aby tyto drony bylo možné přepravovat ve standardizovaném kontejneru.

Tím, že na dodavatele dronů přenáší také povinnost obstarat i podvozek, si omezuje okruh dodavatelů a samo sobě si samotnou zakázku prodražuje. Armáda jako velký odběratel by vždy měla mít od Tatry lepší cenu než výrobce dronů, který jich jednorázově objedná několik kusů,“ domnívá se.

Podle něj by obrana mohla požadované vozy pořídit v rámci urgentních vojenských nákupů, kvůli nimž si ministryně obrany Jana Černochová (ODS) koncem dubna vyžádala zvýšení rozpočtu o 1,4 miliardy korun. Za ně se budou nakupovat právě i tatry.

Podle nedávného vyjádření leteckého experta Tomáše Souška pro Právo obraně své drony nabídli Izraelci, Francouzi, Italové a Američané. Neoficiálně se však spekuluje, že reálnou šanci by mohly mít bezpilotní prostředky z Izraele, a to drony Hermes 900 od tamní společnosti Elbit nebo Heron od státní firmy IAI.

S touto zemí, ale také s USA by Česko mohlo navíc drony nakoupit formou vláda–vláda, tedy formou, o níž v poslední době často hovoří šéfka obranného resortu Černochová. Evropským zemím to neumožňuje legislativa.

Podle Caletky z tiskového odboru ministerstva obrany budou informace získané v rámci průzkumu využity k přípravě zadávacích podmínek veřejné zakázky.

Pokud by se však Česko rozhodlo zvolit některý ze jmenovaných výrobků a uzavřít obchod s některou z vlád, žádná soutěž by se nekonala. Příkladem mohou být některé akvizice z minulosti.

Například u protiletadlového raketového systému Spyder sice proběhl průzkum trhu, po jeho ukončení se resort pod vedením Lubomíra Metnara (ANO) rozhodl oslovit izraelskou vládu a systém nakoupit napřímo bez soutěže.