Článek
Šetření vzniklo na podnět společnosti Wüstenrot, zúčastnil se ho reprezentativní vzorek 1000 respondentů ve věku 18 až 99 let.
„Jednoznačně můžeme podle reakcí lidí mluvit o bytové krizi. A není se čemu divit. V posledních letech vzrostly ceny v Praze o 53 procent, v Brně o 63 procent. V hlavním městě chybí podle společnosti Deloitte 22 tisíc bytů, přitom stavební povolení bylo vydáno na 1500. V roce 2019 jich bylo v Praze postaveno pět tisíc,“ řekl Jiří Procházka, manažer společnosti Wüstenrot.
Bytový fond je zastaralý, zhruba 90 procent bytů bylo postaveno do roku 2000
Podle údajů Českého statistického úřadu se loni v Česku začalo stavět 32 438 nových bytů nebo rodinných domů, meziročně téměř o čtvrtinu více. Ke spokojenosti mají však Češi stále daleko. „Nejhůře je na tom překvapivě Královéhradecký kraj, kde špatnou dostupnost bydlení podle počtu nabídek vnímá 71 procent místních obyvatel, z hlediska ceny dokonce 76 procent. Naopak nejsnáze a nejlevněji nemovitost pořídíte v Ústeckém kraji,“ vyjmenoval Procházka.
Byty zestárly
Přitom se podle průzkumu chce stěhovat 42 procent Čechů. Polovina z nich to plánuje v příštích pěti letech. Po vlastní nemovitosti touží 76 procent dotázaných, dvě třetiny chtějí do domu, pouze třetina se spokojí s bytem. Jejich domovy totiž zestárly.
„Bytový fond je v České republice podle posledního sčítání lidu z roku 2011 zastaralý. Zhruba 90 procent bytů bylo postaveno do roku 2000,“ připomněl manažer.
Lidé si loni půjčili na bydlení o 35 miliard méně. Roli sehrálo zpřísnění pravidel
Krize bydlení dopadá nejvíce na mladé rodiny, v Praze a větších městech je nutí vystěhovávat se na periferii. „Realitní kanceláře evidují patnáctiprocentní nárůst poptávky po nemovitostech na periferiích. Například ze Středočeského kraje dojíždí do Prahy na 300 tisíc lidí. Přibývají totiž většinou jen malé byty, do kterých se rodina nevejde,“ zdůvodnil odsun mladých rodin Martin Fritsch, specialista na výzkum trhu z Wüstenrotu.
Vracejí se k rodičům
„Podle developerů Central Group, Trigema a Skanska Reality tvoří v Praze 70 procent prodaných bytů garsonky a dvoupokoje,“ dodal.
Maláčová chce vrátit regulované nájemné
Jinde se pod tíhou bytové krize vrátila doba, kdy žije v domácnosti více generací.
„Mezigenerační solidarita skvěle zafungovala zejména ve vztahu dítě–rodič. Drtivá většina těch, kteří takto řeší problém s bydlením, totiž zůstávají u své primární rodiny nebo se k ní vrací,“ doplnil Jiří Procházka.
Návrat k bydlení s rodiči nebo prarodiči si podle výzkumu 77 % těch, kteří žijí se širší rodinou, pochvalují. A skoro polovina by si to klidně zopakovala se svými vlastními potomky. Negativně se k vícegeneračnímu bydlení stavějí lidé, kteří tak nikdy nežili.