Článek
David Rath těsně před závěrečnou řečí vyměnil obhájce, čímž vynesení rozsudku přinejmenším oddálil. Je to podle vás obvyklý krok?
Výměna obhájce před závěrečnou řečí je nepochybně velice neobvyklý krok.
Podle trestního řádu může takový krok opakovat, nesmí však jít o obstrukci. Kdy vy byste jako soudce rozhodl, že už jde o obstrukční jednání?
Záleží na vyhodnocení celého případu, celého procesního postupu, stadia řízení. Myslím, že se na to nedá jednoznačně odpovědět. Jsem ale přesvědčený, že není možné tento postup opakovat donekonečna.
Soudce Pacovský opakovaně čelil podjatostní námitce. Naposledy se obžalovanému podařil husarský kousek, když získal – byť na jeden den – zastoupení soudcovým strýcem. Jak velký je to problém z hlediska možné podjatosti soudce?
Zaprvé je poněkud zvláštní situace, pakliže obžalovaný v průběhu řízení, respektive těsně před jeho skončením, získá nějakým způsobem k zastupování právě advokáta, který je v nějakém příbuzenském vztahu k soudci.
Druhou věcí je, že trestní řád obsahuje úpravu případné podjatosti, a co jsem vyrozuměl z médií, tak vztah mezi soudcem a advokátem v tomto případě není tak blízký, aby podjatost mohl podle mého názoru zakládat.
Nepřekročil už David Rath meze zákona při své obhajobě?
To by nebylo korektní hodnotit, kauzu znám skutečně jen z médií.
Můžete z vlastní zkušenosti říct, zda je těžší rozhodovat kauzu, která se týká politiků?
Záleží na každé jednotlivé kauze, asi se to nedá říct úplně obecně. Nerad bych na základě jedné kauzy politiků, kterou jsem řešil, říkal nějaké obecné závěry.
Kdyby se soudce Pacovský teoreticky vyloučil pro vlastní podjatost, znamenalo by to skutečně vrácení případu na samotný začátek?
Jak už jsem avizoval, já tam žádný důvod podjatosti nevidím. Musím říct, že mám hluboký respekt k tomu, jak předseda senátu (Robert) Pacovský celou kauzu vede.
Pokud by došlo ke změně ve složení senátu, a to změně jiné povahy, než že za někoho z přísedících nastoupí náhradník, který se hlavního líčení zúčastnil, přicházejí v úvahu dvě možnosti.
Buď se řízení vrací na začátek, a pokud s tím souhlasí obě strany, tedy státní zástupce i obžalovaný, pak je možné číst protokoly z průběhu předchozího hlavního líčení. Tím by se nemusely opakovat výslechy. Anebo pokud s tím účastníci nesouhlasí, musí být prováděno všechno znovu.
V zájmu rychlého uzavření případu by tedy soudce měl útoky ustát?
Na to nedokážu dost dobře odpovědět. Je to upraveno v zákoně a těžko hovořit o nějakém zájmu. Ale je pravda, že v případě, že by došlo k nějaké změně ve složení senátu, pak by mohlo dojít k opakování celého řízení před soudem. To se jeví jako docela pravděpodobné.
Neopakovatelné důkazy typu výslechu svědka, který mezitím zemřel, by v takovém případě byly použitelné i pro nové líčení?
Ano, podobně jako když zemře například svědek, který vypovídal v přípravném řízení. Pak za splnění určitých procesních podmínek může být jeho výpověď použita u soudu. Výpovědi pořízené v hlavním líčení procesně použitelné jsou, ty by ztraceny nebyly.
