Katedrála sv. Víta patří státu, soud změnil názor

Pře o nejnavštěvovanější český kostel se táhne 14 let, ve dvou předchozích rozsudcích určila soudkyně Libuše Fritzová za vlastníka památky církev.

První rozhodnutí obvodního soudu o tom, že katedrála patří církvi, padlo před dvanácti lety. Odvolací městský soud v Praze však případ vrátil k novému projednání. Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil, Nejvyšší soud však pravomocné rozhodnutí počátkem roku zrušil. Stát v dubnu katedrálu na základě únorového rozhodnutí Nejvyššího soudu po dohodě s církví převzal.

"Nyní je soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu (NS)," uvedla soudkyně. Ten na počátku roku rozhodl, že vlastnictví všeho lidu je vlastnictvím státu. Nemovitosti včetně svatovítského chrámu byly podle Nejvyššího soudu nezpochybnitelně převedeny na stát. "Toto vládní nařízení nebylo nikdy žádným zákonem zrušeno," dodala Fritzová.

S tímto názorem NS nesouhlasí právník církve Petr Zderčík ani kardinál Miloslav Vlk. Zderčík zopakoval církevní stanovisko, že v nařízení není vyjádřen přechod vlastnického práva. "Vláda svůj pokoutný úmysl chrám vyvlastnit do normy nevtělila," řekl právník.

Kardinál Vlk hodlá ve sporu pokračovat i za cenu stížnosti k Ústavnímu soudu a dále i do Štrasburku. "Po odvolání jsou ještě další opravné prostředky, také stížnost k Ústavnímu soudu. A pak je možná další cesta, pokud nebude žalobě vyhověno, cesta do Štrasburku," uvedl Vlk.

Kardinál dále zpochybnil rozhodnutí Nejvyššího soudu, když poznamenal, že o případu rozhodoval bývalý nomenklaturní člen komunistické strany, který si kauzu sám přidělil a do verdiktu promítl svou názorovou orientaci. Zároveň toto rozhodnutí u něj vyvolává i pochybnosti o spravedlivých zárukách v dovolacím řízení, dodal.

Vlk tím narážel na jednoho ze tří soudců NS, Františka Ištvánka, který byl v 80. letech čtyři roky členem KSČ. NS však toto nařčení odmítá a upozorňuje, že verdikt byl kolektivní. "Nešlo tedy o rozhodnutí jednoho člověka," řekl mluvčí NS Petr Knötig. "Senát rozhoduje dle platných zákonů a ustálené judikatury," dodal.

Komunistická moc v 50. letech prohlásila katedrálu a přilehlé nemovitosti za majetek všeho lidu, když zřizovala památkovou zónu. Právní zástupce církve tvrdí, že tím pouze kamuflovala faktické vyvlastnění chrámu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ovšem od počátku sporu poukazuje na to, že soud se neměl žalobou církve vůbec zabývat. Církev totiž na stát podala určovací, nikoli restituční žalobu.

Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba. Podle právničky úřadu proto může křivdu vůči církvi napravit pouze zákonodárce, který by otázku vlastnictví památky vyřešil legislativní normou.

Církev v soudním jednání zastupuje Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. S nimi se soudí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Kancelář prezidenta republiky.

V květnu tohoto roku soud připustil jako vedlejšího účastníka řízení také kardinála Miloslava Vlka, který do sporu vstoupil proto, že podle kanonického práva má předsedat bohoslužbám a nechce být odkázán na vůli třetí strany.

Rád by konal bohoslužby v chrámu, který je ve vlastnictví církve. Obvodní soud pro Prahu 1 už dvakrát přiřkl památku církvi. První, nepravomocný rozsudek zrušil odvolací pražský městský soud. Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil; po dovolání ÚZVSM však pravomocný rozsudek koncem ledna zrušil Nejvyšší soud.

V Evropě patří většina slavných katedrál církvi, např. v Polsku, Německu nebo na Slovensku. V Rakousku mohou kostely vlastnit kromě církve nebo státu též obce, nadace nebo soukromé osoby. Výjimkou je Francie, kde všechny chrámy a katedrály patří státu, kostely a další církevní budovy obcím. To umožňuje zákon z roku 1905, jenž oddělil církev od státu.