Kancléř Mynář prověrku nezískal

Mynář musel v poslední době vysvětlovat podezřele levný nákup pražské vily a otazníky visí také nad jeho podnikatelskou minulostí a především nad dosud ne zcela vyjasněným angažmá v kauze Petrcíle, spojeným s procesem odstátnění ostravské Nové huti.

Důvody negativního postoje úřadu zatím nicméně nejsou jasné, s největší pravděpodobností o nich ale byl již informován prezident Miloš Zeman.

Z dřívějších slov hlavy státu vyplývá, že bez prověrky Mynář na Hradě nezůstane. „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně udělat prověrku. To je conditio sine qua non (podmínka, bez které nelze),“ prohlásil Zeman koncem října 2013 v České televizi.

„Nastupují dvě možnosti – buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového,“ doplnil k tomu tehdy prezident.

Jeho mluvčí Jiří Ovčáček se ke zprávě ve středu odmítl vyjádřit. „Vzhledem k tomu, že nejsem účastníkem řízení, nemám o věci žádné informace,” napsal Novinkám Ovčáček.

Zeman se podle informací Práva během posledních sedmi dnů setkal na Pražském hradě hned dvakrát s ředitelem NBÚ Dušanem Navrátilem a o Mynářově situaci hovořili. Zeman údajně závěry NBÚ nijak nerozporoval a ani na Navrátila nijak netlačil.

Taková frekvence setkání s šéfem NBÚ je každopádně podle nejmenovaného experta z bezpečnostních složek velmi nestandardní. Jak se Právu podařilo zjistit, první schůzka se uskutečnila před týdnem v pondělí, tedy 14. září, druhá přesně o týden později, tedy 21. září.

Minimálně jednu z návštěv Navrátila u prezidenta potvrdil Právu i mluvčí Národního bezpečnostního úřadu Radek Holý.

„Mohu potvrdit, že v uplynulých dnech pan ředitel Navrátil byl na jednání u prezidenta republiky, a obecně lze říci, že se bavili o činnosti Národního bezpečnostního úřadu, k níž mimo jiné patří bezpečnostní prověrky či třeba kybernetická bezpečnost,“ uvedl bez dalších podrobností Holý.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl setkání obou mužů už minulý týden jakkoli komentovat, nedělá to prý nikdy v případech lidí, kteří se pohybují v bezpečnostní sféře. „Nebudu to potvrzovat ani vyvracet,“ podotkl pouze Ovčáček.

K vyhazovu Mynáře Zemana vyzývala v minulosti i řada politických špiček, nicméně prezident v současné době může místo toho také vyčkávat, až bude rozhodnutí NBÚ pravomocné. A to nemusí být tak brzy.

Kancléř má totiž právo podat proti rozhodnutí NBÚ tzv. rozklad, o kterém bude rozhodovat přímo ředitel úřadu Navrátil.

U něj se dá očekávat, že se za verdikt svých podřízených postaví, ostatně o jejich šetření a závěrech je podle všeho průběžně informován.

Pokud by tedy rozklad Mynáře zamítl, bylo by neudělení prověrky pravomocné, ale dosavadní Zemanova pravá ruka pak má ještě možnost obrátit se na pražský městský správní soud se žalobou na samotný NBÚ a jeho rozhodnutí. A kdyby ani tam neuspěl, může podat ještě kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Takže pokud by se Mynář rozhodl tyto právní kroky využít, může se kauza jeho prověrky protáhnout klidně i na několik měsíců.

Zdržovací taktiku přitom Mynář volil už během samotné prověrky, Právo v této souvislosti např. už letos v zimě informovalo, že potřebné doklady z něj NBÚ doslova mámil dvanáct měsíců. [celá zpráva]

Teprve potom se mohla do svého šetření pustit civilní kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba (BIS), která se na nejpřísnějších prověrkách podílí.

Tajná služba přitom může v tomto ohledu sáhnout ke všem dostupným prostředkům, tedy i ke sledování nebo k odposlouchávání. Důkladně také prověřuje majetkové poměry žadatele a detailně zkoumá i jeho minulost a případné problematické vazby.

V případě Mynáře byl její závěr podle informací Práva z bezpečnostních kruhů pozitivní, tedy že u něj žádná bezpečností rizika tajná služba neshledala. NBÚ tak ve svém verdiktu šel proti názoru BIS.

Celý proces Mynářovy prověrky je přitom poměrně neobvyklý i z dalších důvodů, např. spis má podle informací Práva několik tisíc stránek a samo natahování prověrky ze strany žadatele je podle hlasů z úřadu značně nestandardní.

Kromě složitého vydávání potřebných dokumentů proces podle informací Práva protahovalo také opakované odkládání termínů pohovorů, které Mynář odůvodňoval pracovním vytížením.

Systém přitom s něčím takovým nepočítá, žadatelé o prověrku mají totiž většinou sami zájem na jejím rychlém vyřízení.

Trpělivost s laxním přístupem Mynáře došla úředníkům z NBÚ na konci loňského roku, kdy mu poslali písemné varování před pokutou a zastavením celé prověrky. Ta se ze zákona při každém odkladu formálně prodlužuje a předepsaná devítiměsíční lhůta na nejvyšší stupeň přísně tajné se tak fakticky může protáhnout.

U Mynáře, který si o prověření pod tlakem požádal v prosinci 2013, tak celý proces trval reálně 21 měsíců, tedy rok a tři čtvrtě.