Kalousek: Já na Hrad? Pro většinu lidí nepřijatelné

Zadostiučinění asi ne, k politikovi patří, že se proti němu někdy demonstruje, někdy je pochválen. Ale samozřejmě mi ten včerejšek udělal radost. Neznám nikoho, kdo by neměl radost, když mu lidé řeknou, že mu děkují za jeho práci a že ho mají rádi. Na té Národní to bylo velice spontánní. Pro mě to byla důležitá zpětná vazba, moc si toho vážím.

Určitě ne v těch příštích prezidentských volbách. V té přímé volbě je mnohem důležitější, než kolik lidí si vás velmi přeje mít prezidentem, pro kolik lidí je to zcela nepřijatelné.

Copak já vím, jestli budu ještě za dva roky naživu? V příštích volbách určitě kandidovat nebudu a nikdy by mě to ani nenapadlo. Kdybyste se mě na to nezeptala, tak o tom vůbec nemluvím. Vyhraněné osobnosti z různých politických stran mají dnes jedno společné; vždycky je většina těch, kteří by si je za prezidenta nepřáli. To můžete vzít všechny výrazné politické osobnosti od ANO přes STAN. Proto si nemyslím, že budoucí prezident bude reprezentantem nějaké politické strany. Na to není v tuhle chvíli v České republice atmosféra.

Vždy to je něco, čemu můžete říct bublina. Každá politická strana, každý politik reprezentuje určitý segment společnosti. Pokud chce být politik pravdivý, tak nemůže zastupovat všechny. Politik zastupuje jen nějaký názor. Ale poměrně hodně jezdím v regionech, není týden, abych nebyl v Brně nebo Ostravě. Jsem mile překvapen z vysoké účasti na debatách. Přijde 450 lidí a další odejdou, protože se tam nevejdou. A přijdou proto, aby si povídali s Kalouskem. Asi mají pocit, že ten Kalousek jim chce něco říct a že oni chtějí Kalouskovi něco říct. To je důležité, aby to nebyla jednocestná komunikace, abychom s lidmi mluvili, snažili se pochopit jejich názory, výtky a snažili jim říct své postoje.

Netajil jsem se tím, že cílem bylo přimět vládní koalici ke slušnému dialogu. Naším cílem nebylo oddalovat schválení daňového balíčku donekonečna, naším cílem bylo použít těch instrumentů, které opozice má, abychom řekli vládě: pojďte se s námi bavit o některých pozměňovacích návrzích.

Nevidíme důvod, aby každý, kdo má uzavřenou životní pojistku, a je jich pět a půl milionu, aby každý přišel zhruba o tři a půl tisíce, jen proto, že chcete deset miliard na své předvolební dárky. Nevidíme důvod, proč otázku bydlení komplikovat tím, že se zdvojnásobí poplatky na katastrálním úřadu. Nejvíc mě rozesmál pan předseda Faltýnek, který říkal, že hájíme hazard. Hazard, na kterém vzniká závislost, jsou hrací automaty. Tam jsme navrhovali zvýšit daň o tři procenta. Vládní většina rozhodla, že na hracích automatech se to nezvýší ani o procento, ale o 12 procent zvýšila daň na loterie, které bývají spíše nevinnou společenskou zábavou doma nebo na pracovišti.

To je absurdní argument. Pochopil bych, že jsou zdaněny rezervy na neživotní pojištění. Ale životní pojištění nemělo rezervy zdaněné nikdy. Životní pojištění je státem podporovaný produkt. Stát říká odpovědnému občanovi: pojisti se na úraz nebo na smrt, pojisti se kapitálovým způsobem, aby když se ti nic zlého nestane, což ti přejeme, aby ti to mohlo posloužit jako zdroj k tvému důchodu na stáří. Když vláda takhle nastaví ty podmínky na životní pojištění, tak říká: ale část výnosů z těch životních pojistek vám znárodníme.

Oslabí to finanční sektor, tím se oslabí odolnost české ekonomiky vůči jakékoliv budoucí krizi. Důsledky tohohle návrhu jsou pro českou ekonomiku a polovinu jejích občanů naprosto škodlivé. Vláda dostane deset miliard, které rozdá na své předvolební dárečky.

Důchody vláda zvýšila o 200 korun nad zákonnou valorizaci. Každému to přeji, ale nedokázal jsem pro to hlasovat. Odpovědné by to bylo za předpokladu, kdyby vedle ležela vize udržitelnosti důchodů na dalších dvacet let. Velký problém našich veřejných rozpočtů je neodpovědnost vůči budoucnosti, která nás čeká za deset let. Vláda sama ví, že jak penzijní systém, tak systém zdravotního pojištění po roce 2030 začnou nabírat obrovské problémy. Pokud do té do by nedojde k zásadní systémové změně, tak se začne dostávat do problémů jak důchodový účet, tak dostupnost a kvalita zdravotní péče.

Samozřejmě že potřebují. Kdybyste se zeptala, jestli potřebují pět set, tak vám řeknu, to také.

Já bych jim je rád přidal za předpokladu, že vedle bude ležet odpovědná politika, jak se ten systém udrží nejenom pro dnešní důchodce, ale i pro ty, co půjdou do důchodu za pět nebo za deset let. Když se neudělá nic, tak se může stát, že se za deset patnáct let začnou ty důchody snižovat nebo na ně prostě nebudou peníze. Vláda zrušila všechny reformní kroky, které jsme nastartovali v roce 2011. To bych jí i odpustil, kdyby předložila alternativu. Ale ona žádnou alternativu nepředložila a jsem přesvědčen, že ani nepředloží, protože žádná penzijní reforma nebo reforma zdravotního pojištění nemůže být úplně populární.

Ne, ne, ne. Podporuji Tomáše Czernina. Doufám, že bude zvolen. Myslím, že bude skvělým předsedou. Ještě za důležitější pokládám, aby ta volba stranu stmelila. Pokládám za optimální, aby jeden byl zvolen předsedou a ten druhý byl prvním místopředsedou a aby v čele strany stanul tento tandem, a my se budeme snažit udělat tu stranu atraktivnější.

Na tomto sněmu nikoliv. Podpořil jsem Czernina, má vlastnosti lídra. Pokud mám pocit, že někdo může být lepší než já, tak proč bych měl kandidovat já? Ať kandiduje ten lepší.

Podporuji ji na první místopředsedkyni. Ve srovnání je v mých očích Tomáš Czernin lepší kandidát. Osvědčil parametry a kvality, které lídr mít musí. On je může položit na stůl.

To je celá řada podmínek, které se musejí odpracovat. Musí být čitelnější, musí existovat jasná odpověď na to, kdo jsi, TOP 09. Myslím si, že za poslední dva roky se současnému vedení podařilo tuhle otázku zamlžit.