Článek
Evropská komise (EK) podle informací serveru iROZHLAS.cz minulý týden poslala ministerstvům pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a financí dopis, ve kterém varovala před pozastavením vyplácení dotací. ČR podle ní musí zlepšit kontrolu střetu zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech.
Brusel varuje Česko před možným pozastavením dotací
Předmětem sporů mezi ČR a EK je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Frček uvedl, že MMR a další dotčené resorty obdržely dopis 26. srpna. EK v něm podle něj hodnotí dosavadní opatření ČR k vyloučení střetu zájmů jako nedostatečná a žádá nápravu.
"Varování a doporučení bere MMR velmi vážně," uvedl.
Podle Havlíčka nejde o Agrofert
Dopis se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) neliší od předchozí výzvy, kterou EK podle něj zaslala v květnu či červnu. "Tak, jak Evropská komise chce, abychom vytvořili systém monitoringu, hodnocení a vyhodnocování vlastního potenciálního střetu zájmu u jakékoliv firmy, tímto se budeme řídit," řekl v pondělí.
V současné době podle něj nejde o skupinu Agrofert, které se žádné dotace nevyplácejí od roku 2017. Požadavek EK je podle něj míněn obecně, a kde by střet zájmů hrozil, nová metodika neumožní vyplacení dotací.
Babiš žaluje Černošice. Chce, aby úřad zastavil řízení o jeho střetu zájmů
Ve střetu zájmu je podle auditorů EK premiér Andrej Babiš, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Premiér i Agrofert střet zájmů opakovaně odmítají.
Koncern Agrofert je uložen ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše (ANO). I když firmy formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi. |
EK zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu premiéra Babiše. České úřady se podle zprávy iROZHLASU z poloviny srpna pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze kvůli Babišovu střetu zájmu skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu.