Článek
Praha si připomněla popravu Milady Horákové audiokolážemi znějícími ze sirén a rozhlasů. Ty v pátek přenášely projevy, které Horáková pronesla během komunisty zkonstruovaného procesu. V něm ji odsoudili k trestu smrti za velezradu.
Audiokoláže vznikly z nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková před popravou napsala svým nejbližším. Jsou součástí výzvy občanské iniciativy Milada 70: Zavražděna komunisty. „Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat,“ řekl zakladatel iniciativy Michal Gregorini.
Když máme vzpomínat na hrůzy fašismu, musíme vidět i druhou stranu mince, a to jsou hrůzy komunismu.
Lidé mohli koláže zaslechnout například při cestování pražským metrem. „Cestování městskou hromadnou dopravou je pro mnohé z nás každodenní samozřejmostí. Důležité milníky naší historie by ale samozřejmostí být neměly,“ okomentoval akci náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
V cestujících to vyvolalo silné emoce. „Je to věc, kterou nelze zapomenout. Je to hrůza, která nás provází celý život. Když máme vzpomínat na hrůzy fašismu, musíme vidět i druhou stranu mince, a to jsou hrůzy komunismu,“ řekl po poslechnutí nahrávky Rudolf Bárta.
Audiokoláž z procesu s Miladou Horákovou.Video: Novinky.cz/DPP
Jana Kalašová, která audiokoláž slyšela v metru, si Miladu Horákovou připomene s rodinou v sobotu. „Jako malá jsem se ptala tatínka, co znamená politický vězeň. Miladu Horákovou jsem pak hodně prožívala, jak jí muselo být, když lidi dokážou být k vlastním lidem takhle krutí. S úctou na ni vzpomínám a klaním se té dámě,“ uvedla.
Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba je povinnost si příběh Horákové připomínat. „Doktorka Milada Horáková nebyla lhostejná k bezpráví a měla odvahu mu čelit. Je naší povinností její příběh připomínat a bránit ho před těmi, pro které je i dnes pravda nepohodlná,“ sdělil primátor. Celou akci podpořil.
K iniciativě se přidala Karlova univerzita i Národní galerie
K výzvě patří také vyvěšování plakátů a billboardů s Miladou Horákovou. Může se do ní zapojit každý občan tím, že bude sdílet výzvu k uctění památky Milady Horákové na sociálních sítích nebo že v sobotu 27. června vyvěsí černý prapor.
Podle historika Jana Kalouse byla Milada Horáková výjimečná svou politickou činností, celoživotním hájením demokratických a morálních ideálů, svou účastí v protinacistickém odboji a angažovaností v sociální oblasti. „Její justiční vražda patří k tomu nejhoršímu, co zde komunisté po únoru 1948 předvedli a vykonali,“ sdělil Novinkám.
Její justiční vražda patří k tomu nejhoršímu, co zde komunisté po únoru 1948 předvedli a vykonali.
Výzvu podpořila řada významných institucí jako Dopravní podnik hlavního města Prahy, Národní galerie či Karlova univerzita. Na desítkách budov v Praze jsou vyvěšeny velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem „Zavražděna komunisty“. Lidé je mohou mimo jiné vidět na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde Milada Horáková studovala, na budovách Národního muzea, Karolina, FAMU, Rudolfina či Veletržního paláce.
Miladu Horákovou popravili před sedmdesáti lety za falešné obvinění z velezrady. Její soudní proces byl součástí takzvaných monstrprocesů, které komunisté v padesátých letech vedli proti odpůrcům režimu. Horáková byla jedinou ženou odsouzenou k trestu smrti. S blížícím se výročím její popravy sílí kritika mířící na současnou komunistickou stranu. Někteří její členové totiž podle politiků a odborníků příběh Horákové a dalších odpůrců komunistického režimu zlehčují.