Jurečka: Navrhnu vládě více zdanit vyšší příjmy

Myslím si, že je potřeba udělat kvalitní analýzu jednotlivých odvětví. Říkat jenom sektorová daň a energetické firmy nebo bankovnictví, to by nebyl dobrý přístup. Je třeba se vrátit i k sektorům v oblasti digitálu, o němž se tu mluvilo v minulosti.

Ale ta debata by měla být opravdu bez emocí, na základě dat, s dobrým rozmyslem ohledně toho, jaké to bude mít dopady. Nemůžeme sektorovou daň zavést a „podřezat“ si tím nízkou nezaměstnanost a podobně. A bylo by dobré hovořit o tom se zástupci sektorů, jichž se to týká. Dovedu si ale představit i debatu okolo zavedení progresivního zdanění.

Solidaritu, která by nyní měla být namístě, bychom měli vyžadovat nejenom od právnických osob a podnikatelských subjektů. I my, lidé, kteří máme vyšší příjmy, bychom mohli mít nějakou míru solidarity.

Mohla by být i dočasná, v intervalu dvou až čtyř let, protože to je doba, kdy budeme muset pokrýt nejvyšší náklady, které budeme mít kvůli vysokým cenám energií při pomoci domácnostem.

Nechci tyto věci sdělovat dopředu do médií a říkat tady nějaká konkrétní procenta. Ale stojím si za principem, že lidé, kteří patří mezi příjmově vyšší skupinu obyvatel, by měli být připraveni na vyšší míru solidarity. V tomto ohledu, nebo spíše principu, chci v jednáních postupovat a navrhovat to.

Jasně jsme řekli, že v současné situaci je zapotřebí především hledat další zdroje pro státní rozpočet, i proto je pro nás důležité, abychom aplikovali solidaritu v oblasti daní, a to jak u právnických, tak i u fyzických osob. To podle nás každý soudný a rozumný člověk pochopí.

My jsme postupovali podle zákona, takže jsme v průběhu června oslovili ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle zákona je potřeba, aby nám řekli, zda je třeba upravit výši normativů. A my jsme provedli jejich výrazné zvýšení na základě predikce ceny elektřiny a plynu na začátku tohoto roku.

Od ministerstva průmyslu a Energetického regulačního úřadu jsme obdrželi informaci, že toto lednové zvýšení pokrylo nárůsty cen energií v průběhu prvního pololetí.

Proto v tento okamžik není zákonný předpoklad, abychom normativy na bydlení zvyšovali znovu. Pokud bychom je měli zvýšit, tak by to bylo spíše pro třetí nebo čtvrté čtvrtletí.

Tady bych chtěl poznamenat, že se po lednovém zvýšení ukázalo, že naprostá většina domácností dostane podporu na základě svých skutečných nákladů na bydlení a nastavené normativy je neomezují.

Pokud by k tomu došlo, tak bychom ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí normativy zvýšili. Uvidíme. Ale v tento okamžik musíme sledovat vývoj na trhu.

Chtěli bychom udělat úpravu pro pravidla výpočtu, protože dnešní cenová mapa nájmů obvyklých v daném místě, z níž se vychází a kterou jsme zdědili po předchozí vládě, není úplně objektivní.

Úplně neodráží objektivní náklady na bydlení. Zmiňoval jsem v té souvislosti případ dvou obcí, jež jsou vedle sebe, ti lidé tam mají úplně stejné výchozí podmínky. Ale protože jedna obec je součástí města jako místní část a druhá není, tak mají různou výši příspěvku.

Chceme proto do budoucna udělat změny, které by byly více objektivní k nákladovosti bydlení v tom daném území a zároveň by řešily i problematiku bydlení ve vyloučených lokalitách.

Tak, abychom byli schopni udělat detail cenové mapy například jen na část ulice. Někdy máte rozdíl v tom, že v ulici jsou jeden nebo dva bytové bloky, jež jsou z hlediska standardu bydlení výrazně jiné než stávající část ulice nebo dané části města.

Takto jednání neprobíhalo, neříkal jsem, aby si vybrali jednu z variant. Já jsem na něm představil varianty, které vycházely z pohledů na to, jak zvyšovat platy. Férově jsem tam předložil i jednu, která ukazovala, jak by to vypadalo, kdybychom zvýšili vše o inflaci. Což by znamenalo pro veřejné rozpočty náklady zhruba 19 miliard korun.

A už na tom jednání jsem odborům řekl, že nevidíme tuto cestu jako reálnou, že nemůžeme valorizovat ani platy, ani ostatní podpory plně o inflaci, protože by tím vláda pomáhala roztáčet inflační spirálu. Řekl jsem – minimálně sám za sebe–, že bychom v té valorizaci mohli jít na hodnotu dvou třetin inflace.

Je potřeba si uvědomit, že vláda dělá i další kroky. Předseda odborů nemůže říkat, že chce valorizaci platů o inflaci, když zároveň vláda deklarovala, že v rámci úsporného tarifu podpoří domácnosti v nastávající topné sezoně částkou 66 miliard korun. To jsou věci, které musíme do celkového balíku opatření zahrnout.

Věřím, že dospějeme k finální dohodě. Už jsme se posunuli, když jsme si řekli, že všichni zaměstnanci státu typu nepedagogických pracovníků, zaměstnanců v kultuře, kteří mají opravdu nízké platy, dostanou v září deset procent. Na tom jsme se už dohodli.

Dohodli jsme se i na zvýšení platů od ledna o deset procent pro bezpečnostní složky a nyní dodáme dohodu ve zbývajících oblastech.

Budeme tam chtít probrat ostatní platové stupně. To znamená pracovníky v sociálních službách, lékaře, pedagogy. Tady bychom chtěli s odbory uzavřít dohodu, jak by to zvýšení mohlo vypadat od prvního ledna. Jaké přesné parametry budeme za nás navrhovat, nebudu vzkazovat přes média.

Mohou být ještě nějaké kompromisní varianty. O tom samozřejmě budeme jednat. Uvidíme.

Jsme v situaci, kdy máme informaci o odstávce plynovodu Nord Stream 1, která nastane po desátém červenci.

Měla by trvat jedenáct dnů, měla by to být technická odstávka. Uvidíme, jestli to je jen nějaká rétorická záminka, že se během ní „zjistí“ ještě nějaké další závady, a proto se dodávky přes tento plynovod nerozeběhnou.

Snažili jsme se od začátku jara udělat maximální kroky pro větší naplněnost zásobníků v České republice.

Například tím, že jsme nakoupili do zásob Státních hmotných rezerv plyn za 8,5 miliardy korun. Takže nyní má ČR v zásobnících jednu z největších zásob na příští zimu, přes 70 procent jejich kapacity.

Snažíme se dělat i další kroky. Například zajistit dodávky zkapalněného LNG ze zahraničí. Proto jsme si zajistili podíl na terminálech klíčových pro překládku (stát ve spolupráci s ČEZ pronajal kapacity v terminálech v Nizozemsku – pozn. red.).

Také s evropskými partnery jednáme o tom, aby platil princip solidarity. To znamená, aby státy, které mají plynu větší množství, měly určitou povinnost sdílet ho se státy, které jsou na konci distribučního toku. Aby tu nebyla žádná země, která by byla v zimě bez plynu.

Měli bychom je využít v okamžiku, kdy fyzicky dokážeme koupit plyn od ostatních zemí, a přes terminály je pak přečerpat z lodí do distribuční soustavy Evropy, aby dotekl k nám.

Na tom také jako vláda pracujeme. Část kapacity už máme zajištěnou, chceme ji ještě rozšířit. Pracujeme také na tom, abychom od zemí jako Katar, jež mají velké množství plynu, který mohou nabídnout, zajistili dodávky do České republiky.

To nařízení je naprosto klíčové, protože zákon jen otevírá možnost, aby vláda mohla domácnostem či firmám dávat nějakou formu slevy. Připravuje jej ministerstvo průmyslu a obchodu. Konkrétní parametry v tento okamžik nejsou.

Samozřejmě jsme debatovali o základních parametrech a principech, abychom touto slevou byli schopni podpořit lidi, kteří mají různou míru závislosti.

Není to podpora paušální, pro všechny stejná. Bude odrážet i to, kdo jakým zdrojem doma vytápí, jestli je to více elektřina, nebo plyn, tak, abychom dokázali pomoci i lidem, kteří třeba musí elektrickým proudem i topit a ohřívat vodu.

Ta jednání nás čekají příští týden. Jako ministerstvo práce a sociálních věcí potřebujeme posílit například rozpočet v oblasti důchodů, protože nás letos čeká ještě třetí valorizace penzí.

Potřebujeme ale také finanční prostředky na dofinancování sociálních služeb, které jich vlivem inflace nemají dostatek, a přitom jsou to pro občany klíčové služby. Za ministerstvo jde o požadavky v řádech jednotek až desítek miliard korun oproti současnému stavu.

Snažíme se, abychom našli shodu na kandidátovi za celou vládní koalici. Není to jen o koalici Spolu. Tak to ostatně máme i v koaličním programu. V tento okamžik zatím kandidáta nebo kandidátku, na nichž bychom se shodli, nemáme. Předpokládám, že bychom debatu mohli ukončit v září.

Nemyslím si, že by to bylo s nějakým zpožděním. Domnívám se, že tři měsíce intenzivní kampaně stačí na to, aby ten člověk byl dostatečně znám a byl v povědomí lidí. Takže z tohoto obavu nemám.

Výsledek považuji za dobrý. Hodnotím kladně, že jsme se dokázali dohodnout. Nebývá to v politice obvyklé. Devatenáct senátních obvodů, na nichž jsme se shodli, není málo. Obhajujeme sedm mandátů a máme na ně podporu i od našich koaličních partnerů. To je výsledek, který je podle mě dobrý.

Na naše vládní fungování to nemá nějaké větší dopady kromě toho, že z postu ministra školství odešel Petr Gazdík. Pokud jde o celou kauzu a přístup celostátního vedení STAN, hodnotím ho jako férový.

V situaci, kdy se objevila podezření, tam nastoupily rychle samočisticí mechanismy. Například když tu byl jen stín podezření proti Petru Gazdíkovi, který není obviněn ani stíhán, tak se sám rozhodl opustit pozici ve vládě.

Když si vzpomeneme na letité kauzy bývalého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, které začínaly jeho korunovými dluhopisy, zneužívanou reklamou na Čapím hnízdě, dotačním podvodem tamtéž, tak ten vždycky říkal, že nikdy neodstoupí.

To byla jiná kultura, kterou tu zaváděl. V podání STAN přišly kroky, které byly velmi rychlé. To jsme u hnutí ANO nikdy neviděli.

Tak to nehodnotím. Z hlediska roku 2017 si myslím, že to dopadlo tenkrát dobře pro obě strany. Plánovaná koalice neměla potenciál nadchnout voliče a jednoznačně překonat deset procent.

Proto ukončení koaliční spolupráce rozhodnutím obou stran bylo dobrým krokem, bylo to zodpovědné rozhodnutí.

Samozřejmě, člověk si ve světle událostí, jež vidíme nyní, může říct: ano, jsme o něco raději. Ale nechci se stavět někde bokem, protože nyní jsme spolu ve vládě, netěší mě to, nemám z této situace radost.