Článek
Pane ministře, když vás premiér Topolánek odvolal, řekl jste, že jste zklamán a znechucen. Od té chvíle již uplynulo několik dní. Máte i dnes tento pocit?
Ano a bohužel to zůstane i jako skvrna na našem vztahu. Víc se ale k tomu vracet nechci. Spíš přemýšlím o budoucnosti.
Komunikace je slovo, na které jste zřejmě doplatil. Ale uměl vám premiér vaše odvolání vysvětlit?
Ne.
Zklamal tedy v komunikaci on?
Ano.
Říkal jste, že si to s ním vyřídíte jako chlap s chlapem. Co budete chtít slyšet?
V určité chvíli by to chtělo rychlé valašské řešení, takové to hospodské. Ale myslím, že natolik jsme solidní, že to bude klidná, několikahodinová řeč.
A nebyl byste spíše pro krátkou, ale razantní řeč?
Naopak. Mně chybí vyříkání si problémů z očí do očí. Bohužel jsem neměl šanci dát premiérovi zpětnou vazbu. Já nejsem zhrzen z odvolání. Ale ze způsobu, jakým to bylo uděláno a že také perspektiva není taková, jakou bych si představoval nejen pro sebe, ale i pro ODS.
Prohlásil jste, že jste s premiérem političtí přátelé. Ale já mám spíše dojem, že vás hodil přes palubu. To se nedělá přátelům, byť politickým.
Jestli tím myslíte odvolání, tak to se dělá i politickým přátelům. Dokonce odvolání politického přítele je snazší než politického rivala. Pokud se ptáte na to, jak to konkrétně provedl Mirek Topolánek, tak takhle se to přátelům nedělá.
Co vám na tom hlavně vadí?
Je zjevná nechuť pobavit se se mnou o všech aspektech odvolání, se všemi plusy i minusy. Když s někým něco takového vyjednáváte, ptáte se i na názor někoho jiného, grémia strany, politických odpůrců, zkoumáte, zda nejsou nějaké politické zájmy třeba přímo v ODS nebo u lidovců.
A promluvíte si i s druhou stranou, které se to týká. Pak si uděláte názor, vyberete správnou osobu pro pokračování a dáte zprávu voličům. Já se domnívám, že k voličům ODS nevyslal zcela jasný signál, proč a jak to dělá.
Jaký je po vašem odvolání vztah k premiérovi?
Na Topolánka jsem naštvaný. Ne kvůli tomu, že mne odvolal, ale kvůli způsobu, jak to provedl. To zdůrazňuji. Mám dojem, že k resortu se nepostavil dostatečně odpovědně.
A jaký je váš vztah k prezidentu Václavu Klausovi?
Mrzel mě jeho destruktivní přístup k vládě před kongresem ODS i jeho gesto na kongresu ODS. V tom mne obrovsky zklamal.
Když ODS prohrála volby, napadlo vás, že k tomu významně přispělo zavedení poplatků ve zdravotnictví?
(Dlouhé váhání.) Nemyslím si to. Sociální demokraté vzali téma zdravotnictví do rukou a primitivní populistickou kampaní dosáhli velkého efektu. Chyběla protikampaň ODS.
Chcete říct, že ODS v této protikampani selhala?
Zcela jednoznačně. Analýza ukázala, že hlavní důvod prohraných voleb nebyly poplatky, ale hlavně špatné oslovení našich voličů a dalších, které se nám podařilo oslovit v minulých volbách.
Byl to váš nápad zavést poplatky, nebo koncepce ODS? Tedy zadání, které vy jste splnil?
Poplatky byly ve volebním programu KDU-ČSL, zelených a i ODS jasně říkala, že je třeba nastavit nějakou regulaci. Voliči o tom věděli. Byly i předmětem programového prohlášení vlády a jsou v koaliční smlouvě. Já jsem plnil tyto programy. Byl jsem vlastně odvolán za to, že jsem příliš horlivě prosazoval programové prohlášení vlády. Ale já toto prohlášení beru vážně.
Takže jste byl vlastně odvolán za to, že jste splnil úkol.
Svým způsobem to tak je. Byl jsem odvolán za plnění úkolů. Druhá věc je načasování poplatků. Ale v době, kdy jsme k nim přistoupili, byla kasa od sociálních demokratů prázdná. Nebyly peníze ve státním rozpočtu a ministr financí zastavil přísun peněz do zdravotnictví. My jsme tedy museli zabránit plýtvání, aby nedošlo ke krizi.
Rok 2008 jsme zvládli dobře, máme i rezervy pro letošní rok, který bude krizový z hlediska financí. Nevidím tedy, že bych udělal velké zásadní chyby v prosazování poplatků.
Jestliže jdeme do reformní vlády, pak se za reformy nesmíme stydět, když v půlce zjistíme, že určitá část občanů je nebude chtít.
A cítíte svou vinu na prohraných volbách? Vždyť zdravotnictví se v nich stalo tématem číslo jedna.
Vinu necítím. Cítím však promarněnou příležitost jít ve volbách do protiútoku. Cítím svou vinu, že jsem tento útok razantně neprosazoval, že jsem na výkonných radách ODS ustoupil přání hejtmanů, kteří chtěli mít svoje volby a nechtěli, aby se jim vedení ODS do toho míchalo.
Měl jsem razantněji upozorňovat: pozor, zdravotnictví bude velký problém. Směrem k premiérovi i volebnímu štábu jsem, byť chabě, na to upozorňoval.
Teď znovu upozorňuji, že zdravotnictví bude tématem příštích parlamentních voleb. ODS se k tomu musí nějak postavit. A už je nejvyšší čas, aby začala přemýšlet, jak s tím zatočí.
Moje odvolání by mělo do tohoto výhledu, tedy jak se ODS postaví ke zdravotnictví, zapadnout. Měl by to být logický sled kroků. Ale ten není a to kritizuji.
Celý rozhovor je otištěn ve čtvrtečním vydání deníku Právo.