Je to slabost, Putin by měl být první na sankčním seznamu, míní Jourová

Místopředsedkyně Evropské komise to řekla čtvrtečním Hospodářským novinám (HN).

Na přijetí sankcí proti Moskvě se státy EU dohodly v úterý kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou na dosavadní sankční seznam více než tři stovky poslanců ruského parlamentu a sankce postihnou také více než dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Prezident Putin ale podle Borrella na sankčním seznamu není.

Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla HN.

Deník poukazuje na to, že nejvyšší představitelé „predátorských“ režimů se tradičně přidávají na sankční seznamy jako poslední kvůli udržení komunikace. „Je vždycky otázka, jestli je to profesionální um diplomacie, nebo slabost. Já bych to viděla spíš jako to druhé,“ uvedla k tomu Jourová.

Ruský prezident v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a pak tam vyslal ruské jednotky. Země EU se kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny v úterý jednomyslně shodly na přijetí sankcí vůči Moskvě. Na dosavadní sankční seznam podle Borrella přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také 23 dalších činitelů či subjektů.

Na sankčním seznamu podle Borrella není prezident Putin, podle diplomatů na něm však figuruje ministr obrany Sergej Šojgu, přední armádní představitelé, oligarchové či mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Stejně jako zmíněných 351 poslanců mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU.

Podle Borrella evropský blok sankce dojednal a zavede v koordinaci se Spojenými státy, Británií a dalšími partnery. Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu sankcí vůči Rusku. Postihy se týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských elit.

Opatření proti několika ruským bankám a podnikatelům blízkým Kremlu ohlásila v úterý také Velká Británie. Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem britských sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.