Článek
„Od časného rána jsme strojili jak koně, tak samotného Davida. Vstávali jsme po páté ráno. Není to vůbec jednoduché, kroj je velmi bohatý. Je to dívčí kroj, pro kluka je to nezvyk,“ svěřila se maminka mladičkého krále Irena Chaloupková. Pro krále se kroj půjčuje od obce. „My máme kroje vlastní,“ dodala Chaloupková.
Přípravy, které předcházely nedělní jízdě králů, se dají popsat jako chystání velké vesnické veselky. „Já sama jsem tak velkou svatbu s tolika hosty ani neměla,“ zavzpomínala králova maminka, zatímco na velkém podnosu nabízela speciálně pro Jízdu králů připravené vdolečky. „Jsou jich tisíce, sama bych je upéct nezvládla, s chystáním občerstvení pomáhala celá i vzdálená rodina,“ ocenila pomoc příbuzných Irena Chaloupková. Žehlily se kroje, vybrat, ochutnat a přivézt se muselo víno, ochutnat se dopředu musela i slivovice, která se pak hostům nalévala. A kromě koláčů i další dobroty, které k tak velkému svátku patří.
Ve vrcholícím shonu se v nedělním ránu zdál nejklidnější právě samotný král David. „On má ale klidnou povahu běžně, je spíše tichý, zdrženlivý a rozvážný,“ popsala krále matka. David nesměl od sobotního večera promluvit, na dotaz, zda mu spolužáci závidí, jen přikývl hlavou. S družinou a lidmi, kteří se tísnili v okolí nazdobeného koně, se král zdravil spíše očima a mávnutím ruky, kvůli přísnému požadavku na mlčenlivost musel mezi rty držet růži.
Jízda králů doprovázená přehlídkou krojů a nazdobených koní, na kterou míří každoročně tisíce lidí z celé republiky, je od listopadu 2011 zapsaná na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO. Na Slovácku se jízdy králů pořádají ještě v Kunovicích, Hluku a ve Skoronicích. Jediná vlčnovská se ale jezdí každoročně.
Jízda králů má původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.