Je postižená, tak nechápe znásilnění? ÚS hodil soudcům verdikt na hlavu

„Stěžovatelka je osobou s poruchou autistického spektra – Aspergerovým syndromem. Od dětství se neztotožňuje s mužským pohlavím a vystupuje jako dívka, její jméno a příjmení byly změněny na neutrální a probíhala u ní rovněž léčba z důvodu poruchy pohlavní identity v dětství. V roce 2018, v době, kdy bylo stěžovatelce dvanáct let, byla stěžovatelka na základě rozhodnutí soudu hospitalizována. Na dětské psychiatrii ji umístili na chlapecké oddělení,” popsal soud okolnosti případu.

Během hospitalizace byla dotyčná opakovaně znásilňována nejméně jedním z hospitalizovaných chlapců, který byl za tento čin následně odsouzen k podmíněnému trestu.

Snahu postižené domoci se v trestním řízení náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 korun soudy odmítly a přiznaly jí pouze 75 000 korun s tím, že vyšší satisfakce se má domáhat v civilním řízení. Tento postup posvětil i vrchní soud.

„Není správné nutit oběť znovu se domáhat svých práv v civilním řízení zvláště za těchto citlivých okolností.  V podobných případech s mimořádnými okolnostmi je lepší vše vyřešit už v trestním řízení,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Podle ÚS při znásilnění dochází k porušení nedotknutelnosti soukromí a náhrada nemajetkové újmy ve výši 75 000 je neúměrně nízká už jen proto, že i Nejvyšší soud v obdobných případech v minulosti přiznal výrazně vyšší odškodnění, které koresponduje s požadovanou částkou.

Jako zcela nepatřičné pak senát ÚS odmítl snížení náhrady újmy proto, že poškozená není kvůli své diagnóze zcela schopna chápat zásah do svých práv.

„Takovýto názor by vedl k tomu, že bude nižší ochrana poskytována nejzranitelnějším obětem, což je nepřípustné," citovala ČTK Šimáčkovou po oznámení nálezu. Soudkyně rovněž připomněla, že obdobná argumentace je v demokratickém právním státě nepřijatelná.

„V této souvislosti neobstojí úvahy vrchního soudu, že stěžovatelka je specifickou osobou, na jejíž hodnoty a vnímání nelze nahlížet měřítkem běžného dospívajícího,” konstatoval ÚS s tím, že přiznaná náhrada byla „excesivně nízká”.

Již vrchní soud přitom označil za nepochopitelné, že poškozená byla umístěna „na pokoji s hochy, u nichž bylo zaznamenáno sexuálně nežádoucí chování“.

„Boj o to, aby zvlášť zranitelné oběti měly zvláštní zacházení, určitě bude ještě zdlouhavý, ale vidíme, že to není boj marný,” okomentovala verdikt advokátka a zástupkyně stěžovatelky Jana Krouman, která zastupovala kolegyni Lucii Hrdou.