Článek
Letošní Velikonoce právě začaly, křesťané po celém světě slaví tzv. Květnou neděli, jež je oslavou příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. V českých kostelech se před mší světí kočičky a zelené větvičky symbolizující palmové ratolesti, jimž byl Ježíš při svém příjezdu do Svatého města vítán.
S ohledem na riziko šíření nového koronaviru budou ovšem letošní oslavy Velikonoc probíhat v upravené podobě. Liturgická komise České biskupské konference k tomu vydala soubor pravidel, podle nichž kněží měli slavit obřady Svatého týdne bez účasti věřících. Bohoslužby na Květnou neděli se tak konaly pouze uvnitř katedrál a farních kostelů. Požehnané ratolesti si lidé mohou odnést domů, až to bude možné. Věřící tak mohli sledovat obřady v mnoha případech v přímém přenosu na internetu.
Někteří z účastníků nedělní liturgie ve Vatikánu měli ochranné roušky a respirátory.
| Názvy dní pašijového týdne a jejich původ |
|---|
| Modré pondělí - kostely se zdobí modrý a fialovým suknem, název je překladem německého „blau”, což znamená sice modrý, ale také podnapilý či práceneschopný, což odpovídá tradici, že na modré pondělí se nepracovalo. |
| Šedivé úterý - jeho barva odkazuje nejpravděpodobněji k vymetání pavučin a prachu při velkém úklidu, který by měl začít již na Modré pondělí. |
| Škaredá středa - je dnem, kdy Jidáš podle Nového zákona zradil Ježíši. Podle tradovaného podání se v ten den na Ježíše škaredil. Na Škaredou středu se pečou jidáše, sladké pečivo určení ke snídani na Zelený čtvrtek. |
| Zelený čtvrtek - právě ve čtvrtek večer se konala Poslední večeře Páně, po níž byl Ježíš zatčen. Název Zelený vznikl nedopatřením. Německé „grein” - pláč bylo zaměněno za „grün”, tedy zelený. V tento den večer začíná tzv. triduum, tj. tři dny, kdy se připomíná Kristovo utrpení a vzkříšení. V tento den po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. |
| Velký pátek - je dnem, kdy byl Ježíš ukřižován a pohřben. Stalo se tak podle tradice zhruba ve tři hodiny odpoledne, a proto v té době se v kostelech konají mše. |
| Bílá sobota - má barvu smutku. Je to den, kdy Kristus druhým dnem spočíval v hrobě, a tak se tato sobota má nést ve znamení smutku a tichého rozjímání. |
| Boží hod velikonoční - v tento den se slaví zmrtvýchvstání Páně. V kostelech se konají slavnostní mše a z jejich věží se znovu ozývají zvony. Pečou se beránky a mazance na Velikonoční pondělí. Končí půst a znovu se může jíst maso. |
Papež odsloužil mši ve vyprázdněné bazilice
Římský biskup papež František slavil nedělní liturgii bez tradičního velkolepého průvodu po Svatopetrském náměstí na Památku vjezdu Páně do Jeruzaléma. Bohoslužba se konala ve vatikánské bazilice a začala v 11 hodin. Letos se četly Pašije z Matoušova evangelia a po nich se ujal slova svatý otec.
Nedělní liturgie se odehrála před vyprázdněnou bazilikou.
„Jednotlivci i rodiny, jež se nemohou účastnit liturgických slavností, ať se soustředí k modlitbě doma, také za pomoci technologických prostředků. Semkněme se duchovně kolem nemocných, jejich příbuzných a těch, kteří o ně s velkým sebezapřením pečují; modleme se za zesnulé ve světle velikonoční víry. Každý je v našem srdci, v našich vzpomínkách, v naší modlitbě,“ pronesl před závěrečnou mariánskou modlitbou Anděl Páně.
Květná neděle
Velikonoce patří mezi tzv. pohyblivé svátky. Nejsou stanovené ke konkrétnímu datu, jejich čas je vypočítáván pro každý rok nově. Datum Velikonoc se odvozuje od Velikonoční neděle, která má být první nedělí po prvním jarním úplňku. Prvním jarním dnem byl v letošním roce 20. březen. Úplněk nastane ve středu 8. dubna. Příští neděle, 12. dubna, bude proto Velikonoční. Od jejího data se pak v křesťanském kalendáři odvozují i termíny dalších pohyblivých svátků.