Článek
Jedna varianta počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejných kandidátek a stát by byl jediným obvodem.
ANO by nevyhrálo volby
V obou variantách je zachována 5procentní hranice pro vstup do Sněmovny. V případě koalic ale dochází k návratu k původním parametrům, tedy potřebě zisku 7, 9 a 11 procent podle toho, zda jde o dva, tři nebo čtyři a více koaličních partnerů.
„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v parlamentu politická shoda,“ poznamenal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
| Varianty: |
|---|
| První varianta, kterou úřad označil za úzkou, počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Použita by byla Hareova kvóta. Podle ministerstva jde o mechanismus, kdy je vydělením celkového počtu platných hlasů pro subjekty postoupivší do skrutinia číslem 200 získáno volební číslo. „Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,” uvádí vládní materiál. |
| Druhá varianta je širší a zasahuje i do organizačního a technického zajištění voleb. Počítá se zrušením 14 volebních krajů, ČR by se tak stala jedním volebním obvodem. Volební formulí pro přepočet hlasů na mandáty je Hagenbach-Bischoffova kvóta, při které se oproti Hareově kvótě celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem 201. Tato varianta by si vyžádala některé organizační změny, registračním úřadem by už nebyly krajské úřady, ale ministerstvo vnitra, jinak by také vypadaly hlasovací lístky. |
Parlament musí volební pravidla změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil. Škrtl například násobící klauzule pro koalice i část paragrafů upravujících rozdělování mandátů, což nahrávalo větším stranám.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona, ulevil koalicím a zrušil bonus pro vítěze
Nová pravidla musí stihnout Sněmovna i Senát projednat do sněmovních voleb, které budou letos v říjnu. Ty už se budou novelou řídit. Schválit ji musí obě parlamentní komory. V tomto případě totiž není možné, aby Sněmovna přehlasovala Senát.
Kvůli potřebě shody se již před dvěma týdny poslanecké kluby shodly na tom, že kvůli úspoře času využijí lidovecký návrh, který ve Sněmovně leží již od roku 2019. Předpis měl být pouze prázdnou schránkou, do které se měl vložit nově vzniklý kompromisní návrh. Pokud by se totiž mělo čekat na vládní předlohu, zdržel by se legislativní proces například meziresortním připomínkovým řízením.