Článek
Co rozhodně není vtip, je fakt, že se svými kolegy už pomohla desítkám neslyšících běženců a tři desítky z nich teď zůstávají v Brně. Dorozumívání se s „běžnými“ uprchlíky bez handicapu je náročné kvůli jazykové bariéře, pokud se k tomu přidá nutnost používat znakový jazyk, problém je na světě.
„Nějakým způsobem se informace o nás rozšířila. Jeden den v deset večer mi třeba volala na kameru z neznámého ukrajinského čísla maminka dvou dětí, že je v Brně na nádraží a že potřebují pomoc,“ popsala Melichar.
Jazykové školy nabídly uprchlíkům češtinu i zdarma. Uvítaly by dotace
Sama je také neslyšící, vede Centrum denních služeb pro sluchově postižené Brno a je vedoucí brněnské pobočky Centra zprostředkování tlumočení neslyšícím.
S kolegy a dobrovolníky z Krizového štábu neslyšících, k jehož vzniku dopomohlo komunitní centrum Znakovárna ve spolupráci s Asociací organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, je od vypuknutí války na Ukrajině v permanenci.
„Nyní už se rozšířilo povědomí o pomoci českých neslyšících neslyšícím uprchlíkům přes sociální síť Telegram. Neslyšící uprchlíci v Česku tak informují další a ti se na nás již přirozeně napojují. Nyní jsme s většinou neslyšících uprchlíků v kontaktu již od počátku jejich cesty z Ukrajiny,“ vysvětlila Melichar.
Matějská pouť v Praze je v plném proudu. Patřila ukrajinským dětem i handicapovaným
Samotná komunikace je na první i na druhý pohled dost komplikovaná. „Díky spolupráci mnoha organizací a dobrovolníků se nám podařilo dát dohromady tým slyšících a neslyšících tlumočníků,“ uvedla Melichar.
„Slyšící tlumočníci zprostředkovávají tlumočení mezi mluveným českým jazykem a českým znakovým jazykem, zatímco neslyšící tlumočníci tlumočí buď mezi českým znakovým jazykem a ukrajinským znakovým jazykem, nebo mezi českým znakovým jazykem a mezinárodním znakovým systémem, ale to pouze v případě, že neslyšící Ukrajinci ovládají tento mezinárodní znakový systém,“ dodala Melichar.
Do nemocnic přicházejí těhotné běženkyně i děti s infekcemi
Její tým se teď v Brně stará o třicet Ukrajinců, z toho je 20 dospělých neslyšících, šest neslyšících dětí a čtyři slyšící děti.
Tlumočníci pracují i jinde
„Díky spolupráci s Jihomoravským krajem a brněnským magistrátem se nám podařilo zajistit ubytování pro větší skupinu neslyšících uprchlíků z Ukrajiny na kolejích VUT. Vážíme si takové pomoci, pro komunitu neslyšících je velice důležité, aby byli pohromadě. A s Diecézní charitou Brno se nám podařilo zajistit samostatný byt pro další rodinu neslyšících uprchlíků z Ukrajiny a jejich kočky,“ přidala Melichar.
Neslyšící rodině pomáhá v Plzni neslyšící kamarádka
Pomoc je o to náročnější, že tlumočníci mají i další zaměstnání. „Kristýna tlumočí a zároveň studuje JAMU, Tomáš pomáhá s mezinárodním znakovým systémem, pracuje jako technik a zároveň studuje, dobrovolník Ondřej je zároveň učitel na ZŠ a otec malé holčičky. Je to náročné nejen časově, ale i psychicky. Pomáháme si, aby to nikoho nepoložilo,“ přiznala Melichar.
Neslyšící uprchlíci ani přes svůj handicap nechtějí sedět s rukama v klíně. „Někteří už pracují, měli tu třeba z minulosti nějaký kontakt. U ostatních je to v řešení. Trochu komplikace je, že se jich netýkají příspěvky, které zaměstnavatel dostává na české občany se zdravotním postižením. Takže jsou na stejné startovní pozici jako uprchlíci slyšící,“ dodala Melichar.